Rekonstrukce kostela Nalezení svatého Kříže je hotova, v rámci 56. ročníku Smetanovy Litomyšle bude znovu vysvěcen.

Rekonstrukce kostela Nalezení svatého Kříže je hotova, v rámci 56. ročníku Smetanovy Litomyšle bude znovu vysvěcen. | foto: Barbora Vozáryová

Oslava baroka. V Litomyšli vzkřísí chrám i Lukášovy pašije od Bacha

  • 1
Na Smetanově Litomyšli se 26. června budou prolínat pohnuté příběhy dvou významných barokních památek. Piaristického kostela, který se veřejnosti otevře po čtyřiceti letech, a Lukášových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Ty se dochovaly v nepoužitelném stavu, v Česku zazní jejich rekonstruovaná podoba vůbec poprvé.

Obnoveným piaristickým chrámem Nalezení sv. Kříže se ve čtvrtek 26. června rozezní v české premiéře hudba Lukášových pašijí, která obloukem tří staletí spojuje skladatele Johanna Sebastiana Bacha, Carla Orffa a Jana Jiráska. Je zajímavé sledovat, jak jsou si příběhy Lukášových pašijí a piaristického kostela v Litomyšli podobné.

Litomyšl se těší na splněný sen. Po čtyřiceti letech

Znovuotevřením chrámu Nalezení sv. Kříže se mnohým Litomyšlanům splnil sen. Vždyť kostel byl veřejnosti nepřístupný více než čtyřicet let. Však byl také o vstupenky na pořady do tohoto prostoru mimořádný zájem a k dispozici jsou již místa jen na českou premiéru rekonstrukce Bachových Lukášových pašijí. Jan Jirásek skladbu rekonstruoval s pokorou a zachoval "bachovský" ráz i melodiku. Obsazeni jsou vynikající účinkující - Český chlapecký sbor Boni Pueri, Pražský filharmonický sbor, sólisté Jaroslav Březina, Tomáš Kořínek, Jiří Sulženko a Zdeněk Plech. Komorní filharmonii Pardubice bude řídit Marko Ivanović.

V roce 1714, přesně před 300 lety, byla řádem piaristů zahájena stavba monumentálního barokního kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Dominantní výzdobou byly obří sochy čtyř evangelistů, Marka, Matouše, Lukáše a Jana z dílny Matyáše Brauna. Piaristický kostel byl dokončen a vysvěcen 26. srpna 1722.

Ve stejném roce získal barokní skladatel Johann Sebastian Bach místo městského hudebního ředitele v Lipsku.

Jedním z jeho úkolů byla příprava skladeb pro slavné mše zdejších kostelů. Kromě množství kantát Bach složil pašije podle všech čtyř evangelistů, Lukášovy měly premiéru na Velký pátek 7. dubna 1730. Za Bachova života byly tiskem vydány pouze Matoušovy pašije, ostatní se šířily opisováním, a tak není ani zcela jisté plné autorství.

Lukášovy pašije se dochovaly jen v nepoužitelném torze. Piaristický kostel v roce 1775 vyhořel a zbylo z něj také jen torzo. Byl však obnoven a navrácen duchovnímu životu.

Lukášovy pašije znovu "vzkřísil" německý skladatel Carl Orff, když je nově orchestroval a autorsky doplnil. Při bombardování Berlína za druhé světové války Orffovy partitury shořely a zůstal jen koncept s autorovými poznámkami. Také piaristický kostel v Litomyšli opět zničil požár, opraven byl jen provizorně a v době totality po roce 1948 chátral až do zcela havarijního stavu, kdy se uvažovalo dokonce o jeho demolici.

V roce 1995 byl český skladatel Jan Jirásek osloven Bavorským rozhlasem, aby zrekonstruoval Lukášovy pašije. Podle Bachova rukopisu a konceptu Orffa složil skladbu, která měla světovou premiéru v Mnichově.

Piaristický kostel se dočkal obnovy střech a vnějšího pláště i interiéru. Rekonstrukce bude v roce 2014 dokončena a kostel bude v rámci 56. ročníku Smetanovy Litomyšle znovu vysvěcen.

Českou premiérou Lukášových pašijí budou obě památky současně vzkříšeny, společně se probudí k dalšímu životu.

Nádherný prostor i krásné detaily

Barokní stavba kostela Nalezení svatého Kříže byla zahájena roku 1714 podle plánu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Po jeho smrti se vedení stavby ujal František Maxmilián Kaňka. Částečné rekonstrukce se budova dočkala v devadesátých letech, zvenku stavba vypadala impozantně, interiéry však zůstávaly dlouho v zuboženém stavu.

To se změnilo až nyní. Piaristický kostel se stal jakousi vlajkovou lodí obnovy památek kolem renesančního zámku, na něž Litomyšl získala z Evropské unie dotaci 400 milionů korun.

Co nyní kostel nabídne? Nádherný opravený prostor, ale i krásné detaily. Pozoruhodné budou třeba lavice. Restaurátoři neodstranili vyrytá jména, letopočty či vzkazy. "Lavice jsou nejkrásnější právě tím, že jsou ohořelé a vypovídají o dějinách kostela. Jsou na nich vyrytá jména a letopočty. Když v nich budete sedět, můžete si číst," řekl Václav Veřtát, restaurátor umělecko-řemeslného mobiliáře. Impozantní je i sochařská výzdoba se čtyřmi sochami evangelistů. Smlouva na plastiky byla uzavřena s Matyášem Braunem, ale velkou část práce odvedl jeho žák Jiří Pacák.