Starokladrubští koně z Kladrub nad Labem a Slatiňan jsou celosvětově velmi vzácní, o to víc je třeba uchránit je před případnou nákazou.

Starokladrubští koně z Kladrub nad Labem a Slatiňan jsou celosvětově velmi vzácní, o to víc je třeba uchránit je před případnou nákazou. | foto: MF DNES

Kladrubský hřebčín se bojí infekce koní. Nepouští závodníky za hranice

  • 0
V sousedních zemích vypukla infekční chudokrevnost koní. Chovatelé vzácných starokladrubských koní si nemohou dovolit cokoli podcenit, proto ředitel hřebčína vyhlásil zákaz jejich účasti na závodech spřežení za hranicemi.

„Máme specifický chov a jestliže našich 500 koní tvoří třetinu všech starokladrubských koní, navíc s nejcennějším genovým jádrem, pak musíme být obezřetnější než ostatní chovatelé. Proto jsme raději opatrnější a na závody koně nevysíláme,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Nyní se může závodů za hranicemi dál účastnit pouze čtyřspřeží Radka Nesvačila, které je ustájené v Heřmanově Městci a po nejbližších závodech v německých Cáchách se tam zase vrátí. S koňmi v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech nesmí tato zvířata přijít do styku. Druhé soutěžní kladrubské čtyřspřeží se mimo republiku letos nepředvede.

Povětšinou smrtelná infekční anémie koní se nově vyskytla těsně za hranicemi v Německu, objevila se i v Polsku, Bulharsku a ve Francii, poměrně hodně koní nakazila v Maďarsku a nejvíce koní muselo být kvůli ní utraceno v Rumunsku, kde se objevuje dlouhodobě v mnoha stájích. V České republice zatím neřádila - poslední výskyt této nákazy byl ještě na území Československa v roce 1988.

Infekční anémie koní

Onemocnění je rozšířeno po celém světě, Česká republika je od roku 1989 této nákazy prostá. Nákaza se povinně musí hlásit. Virus se přenáší nejčastěji krev sajícím bodavým hmyzem. Pro přenos nákazy jsou rizikové všechny veterinární zákroky spojené s možným přenosem krve. Inkubační doba se pohybuje zpravidla mezi 2 až 4 týdny. K příznakům akutního průběhu patří rychlý nástup, vysoké horečky až 41 stupňů Celsia, bledé sliznice, apatie a postoj jako při schvácení kopyt. V některých případech vznikají drobné krváceniny na sliznicích; zejména na spodině jazyka kolem „uzdičky“.

Zdroj: Státní veterinární správa

Očkovat se proti anémii nedá. „Riziko nakažení snižujeme tím, že nejezdíme s koňmi mimo areál hřebčína a obráceně nepouštíme do areálu hřebčína koně odjinud. A protože se virus přenáší sajícím bodavým hmyzem, používáme koňské repelenty na bodavý hmyz, zvláště ovády a komáry,“ dodal Jiří Machek.

V případě zjištění nemoci musí být všechna infikovaná zvířata utracena. „Neutrácí se celý chov, kontaktní zvířata by byla umístěna do karantény a po dobu 90 dnů by se pravidelně vyšetřovala. Pouze pozitivní by se utrácela. Jinak princip je takový, že mimořádná veterinární opatření přijímá země, kde je problém. My jsme jen zpřísnili podmínky pro pořádání svodů a závodů na území České republiky,“ řekl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Infekční anémie koní je často smrtelným onemocněním pro koně i ostatní koňovité. Zvířata, která onemocnění překonala, zůstávají celoživotními nositeli této nemoci a tím představují riziko pro ostatní zvířata. Léčení zvířat se neprovádí, rovněž v současnosti není vyráběna spolehlivá vakcína. Z těchto důvodů musí být všechna infikovaná zvířata utracena.