Podle odborníků budou i přes lepší třídění přebývat v Pardubickém kraji desítky tisíc tun tohoto odpadu. Nyní však nikdo neví, co s ním bude.
Nejde jen o ekologii, ale i o peníze. Příliš drahý způsob likvidace odpadu by nakonec ve svých peněženkách pocítili všichni.
Politici kraje ani měst nemají zatím konkrétní plán, co dál. Vybudování spalovny odpadů většina z nich odmítá, což však neznamená, že v kraji nakonec nevyroste.
„Musíme to řešit, termín se blíží, i když je ještě trochu času. Je potřeba co nejvíce separovat, aby bylo minimum odpadu. Byl bych rád, kdybychom tu nemuseli stavět žádnou spalovnu odpadů, ale nevím, jestli se to podaří,“ uvedl pardubický zastupitel a bývalý inspektor životního prostředí Miroslav Rubeš.
Do kraje se dováží na skládky odpad z jiných regionů
Lidé v kraji v roce 2013 vyprodukovali 126 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Jen devět procent z toho se podařilo využít. Na skládkách ale nakonec bylo uloženo dokonce o 40 tisíc tun více, protože se do Pardubického kraje dováží odpad z okolních regionů.
Pokud by se za osm let objem směsného odpadu nesnížil, jsou v podstatě jen tři možnosti: Odpad po důkladném vytřídění poslat do spalovny, využít zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu, anebo vozit odpad do zahraničních spaloven.
Alespoň tak to vidí autoři plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje do roku 2025, který nedávno schválili krajští radní.
Pokud jde o první možnost, teoreticky by šlo oprášit projekt velké spalovny, která měla vyrůst v Opatovicích nad Labem, ale po protestech veřejnosti plán před deseti lety padl.
Místo vedle elektrárny a na pomezí Pardubického a Hradeckého kraje je pro takové zařízení výhodné. Pravděpodobnější je však například větší využití spalovny v prachovické cementárně, v Opatovicích stojí v cestě příliš mnoho překážek.
„Máme platné usnesení zastupitelstva, podle kterého obec nesouhlasí s umístěním tohoto zařízení, to je pro mne závazné, může to změnit jen referendum,“ uvedl starosta Opatovic Pavel Kohout.
Krajský radní odpovědný za životní prostředí Václav Kroutil dokonce spalování odpadů odmítá. „Pokud někdo hovoří o spalování, patří opravdu do muzea nebo minulého století. Dokonce si troufám tvrdit, že technologie přímého spalování patří již do minulého tisíciletí,“ řekl Kroutil.
Odpadu přibýváProdukce komunálního odpadu v Pardubickém kraji dlouhodobě narůstá. Dosáhla až na 250 tisíc tun v roce 2013. V přepočtu na obyvatele vyprodukuje každý obyvatel kraje 484 kg odpadu za rok, což je mírně pod republikovým průměrem, který je 492 kg na obyvatele. Nejvýznamnější složkou komunálního odpadu je směsný komunální odpad, kterého v roce 2013 vzniklo 125 950 tun, tedy 244 kg na obyvatele. Zdroj: Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje 2016 - 2025 |
Politici si slibují víc od zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu, které by mohl vybudovat soukromý investor. Zjednodušeně řečeno je komunální odpad rozdělen na jednotlivé frakce, některé se mohou dál zpracovat, jako například kovy, další uložit na skládku, jiné použít jako palivo. I to ale bude potřeba nakonec někde spálit.
„Na Západě se komunální odpad vozí na třídírny, vyseparují se kovy a plasty a zbytek se spálí ve spalovnách. To bude podle mne i pro nás do budoucna jediná cesta. Ale aby byla v každém kraji jedna spalovna, je myslím si zbytečné,“ uvedl místostarosta Litomyšle Michal Kortyš. Spalovna by podle něj mohla být součástí průmyslového areálu, kde nebude lidem vadit.
Radní Kroutil věří, že se kraj obejde bez spalovny.
I když krajský plán odpadového hospodářství hovoří i o možnosti vyvážet odpad za hranice, ve skutečnosti s tím nikdo nepočítá. Už kvůli tomu, že by to rozhodně nebylo levné. „Je otázka, jak moc efektivní je vyvážet odpad daleko do ciziny,“ poukázal Miroslav Rubeš.
