Pardubický koncert skupiny Olympic. Na slavnostní turné u příležitosti padesáti...

Pardubický koncert skupiny Olympic. Na slavnostní turné u příležitosti padesáti let trvání kapely k sobě Olympic přibral i Český národní symfonický orchestr. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Olympic v Pardubicích končil Jasnou zprávou, sklidil ovace ve stoje

  • 3
Skupina Olympic si ke svému padesátiletému trvání nadělila sedmikoncertní turné. V Pardubicích ukázala, že nejde jen o pár koncertů navíc, ale o pečlivě připravenou show se špičkovou aparaturou, osvětlením i speciálně navrženými kostýmy. Na pódiu Olympic podpořil symfonický orchestr.

Proč musela skupina Olympic na plakátech, které zvaly na jejich koncertní šňůru, poukazovat na padesát let svého trvání? Protože by jim to jinak nikdo neuvěřil.

O tom se mohl přesvědčit každý, kdo se v pátek vydal do pardubické arény na jejich koncert. Sedmdesátiletý kapelník Petr Janda se svými muzikanty odehrál hodinu a půl trvající koncert přesně ve stylu jednoho z hitů kapely Olympic: "Jsem to já, jak za mlada."

"Tour je věc, na kterou se těší všichni. Je to zkrátka něco jiného, tour je opravdový svátek. Představuju si, že to bude jen velkej nepřetržitej večírek," řekl před zahájením šňůry Janda.

Na skupinu, která vládne rockové scéně už půl století, přitom nešli jenom pamětníci jejích začátků v šedesátých letech.

Pardubickou arénu zaplnili fandové všech generací. Dvaadvacetiletá Jana Pavlasová si před koncertem rozhodně nepřipouštěla, že by si šla poslechnout "nějaké vykopávky".

"Jejich písničky poslouchám, jsou dobří, bez ohledu na to, že už hrají padesát let," řekla.

Není sama, kdo zná dobře hity, jako Má drahá, dej mi víc nebo Bon soir mademoiselle Paris.

O tom se přesvědčili i Olympici, když tu a tam přestali na chvíli hrát a zpívat a nechali prostor divákům. V tu chvíli se ukázalo, že našlapaná hala celý koncert zpívá s nimi.

Rockeři a smyčce? Staré hity trochu jinak

A nebyli to jen jejich fandové, kdo podpořil rockery na pódiu. Olympic s sebou vzal na slavnostní turné také Český národní symfonický orchestr.

Že byla na první pohled poněkud nesourodá kombinace vybuzených kytar a umírněných smyčců dobrý nápad, ukázal Janda, když si s prvním houslistou orchestru "střihl" píseň Stýskání. To byl snad jediný moment, kdy hala ani nedutala a jen poslouchala duet, jaký se každý den neslyší.

Když se po hodině a půl muzikanti loučili, bylo jasné, že je pardubičtí fandové jen tak domů nepustí. Olympici s tím beztak počítali, copak by bylo možné odehrát koncert bez nejslavnější písně, jako je Má drahá, dej mi víc.

"Rozumím tomu dobře, že ještě nechcete domů," zeptal se Janda do mikrofonu, když si jeho kapelu diváci vestoje vytleskali zpět. "Tak co nám ještě chybí?" zeptal se spíše pro sebe, než věnoval tleskající hale další z nesmrtelných hitů Jasná zpráva.

Za chvíli už se zimním stadionem neslo jedné unisono: "Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej ..."

Olympic si k padesátiletému výročí přichystal šňůru sedmi koncertů. "Myslím, že by to mohlo dopadnout dobře, sehnali jsme si dokonalý aparát, nejlepší aparaturu a nejlepší světla," řekl Janda. A dodal, že se turné nese ve znamení nové písně My už jiní nebudem.