Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„A zítra na nás vezmou zbraně.“ Komunisté se báli. Ale jen chvilku

  9:44aktualizováno  9:44
Nejdříve nadřazenost a sebejistota, potom zmatek a chvíli i strach. Tak prožívali představitelé komunistů ve svitavském okrese dny po 17. listopadu 1989, kdy do jejich lodi začala rychle pronikat voda.

Manifestace na litomyšlském náměstí 27. listopadu 1989, na kterou přišlo podle odhadů až tři tisíce lidí. | foto: Josef Smékal z knihy Sametová revoluce v Litomyšli5plus2.cz

Co dělali představitelé komunistů v době, kdy lidé před pětadvaceti lety stále ve větších počtech vyráželi do ulic? Jednoduchá odpověď. Schůzovali. A čím bylo hůř, tím na Svitavsku schůzovali častěji. Dokonce i dvakrát denně a byli schopni se sejít i v pět ráno.

Vyplývá to z knihy Sametová revoluce v Litomyšli, kterou před pěti lety napsal historik Regionálního muzea v Litomyšli Martin Boštík.

První schůze Národní fronty (sdružení politických stran pod komunistickou taktovkou) se odehrála ve Svitavách 18. listopadu ráno. O zásahu na Národní třídě se ještě nemluvilo a komunisté se shodli na odsouzení snah chartistů a nelegálních struktur „o vyvolávání napětí a chaosu ve společnosti“.

V pondělí 20. listopadu to již trochu vře ve středních školách v okrese, ale jinak mají komunisté ve Svitavách pocit, že situace je pod kontrolou a sebevědomě píší do Prahy na ÚV KSČ (Ústřední výbor Komunistické strany Československa), že většina pracujících podporuje současnou politiku strany a státu.

Na začátku týdne komunisté z Okresního výboru KSČ jednali s vedením škol, zadali jim instrukce, jak přitlačit na učitele, a měli pocit, že vše je v klidu. Omyl. Později tajemnice Jiřina Vysokomýtská na předsednictvu OV KSČ k tomu poznamená, že „naši soudruzi v pedagogických kolektivech i ve vedení škol i ve stranických orgánech zpočátku podcenili situaci“.

Ti, co šikanovali, se báli šikanování

Ve středu už představitelé komunistů vybízejí dopisem své stranické organizace k zásadovému a ofenzivnímu postupu. „Jsme toho názoru, že je nutno diskutovat se studenty, učňovskou mládeží, kteří jsou zmanipulováni nezodpovědnými živly.“ Žádají, aby do podniků nebyli vpuštěni „organizátoři rozvratných akcí“.

„Zítra nebo za týden obrátí proti nám ukradené zbraně“. Jenže „rozvratných akcí“ stále přibývá.

Ve čtvrtek člen předsednictva Lubomír Kolek na zasedání zlehčujícím jakešovským způsobem podal středeční litomyšlskou demonstraci na náměstí. „...a mezi nimi byli kluci, kteří absolvovali přede dvěma lety zvláštní školu, to byl pro mě argument jak hrom, kteří obírají děti, desetileté, pětileté, když jdou ke kolotoči o pět korun,“ řekl podle zápisu. Jenže to už komunisté cítili, že je zle. Ve stejný den vedoucí tajemník OV KSČ Jaroslav Drozdek při jednání představitelů litomyšlských škol projevil starost, aby nebyly šikanovány děti z komunistických rodin.

Kolek zase varoval před tím, že může dojít ke katastrofě. „...ti, kterým my ležíme v žaludku velmi hluboko, ti jdou proti nám. Ale zítra nebo za týden budou ty zbraně, které byly odcizeny v Litomyšli nebo všude jinde, budou použity proti nám a proti našim dětem,“ prohlásil. Boštík pro MF DNES vysvětlil, že narážel na krádež z roku 1986, kdy zloději ukradli z litomyšlské střelnice zbraně a přes veškerou snahu Veřejné bezpečnosti nebyli nikdy dopadeni.

Snaha komunistů diskutovat byla marná. Trapně dopadl třeba páteční pokus předsedy Městského národního výboru v Litomyšli Vítězslava Hanzla, který přišel s dvěma funkcionáři do místního kina Oko debatovat s gymnazisty. Hanzl zkouší nejdříve opatrně manévrovat, mluví o tom, že řízení státu je složitá záležitost, která patří do rukou odborníků. Když jsou studenti nespokojeni, zástupce ředitele školy mluví o naivitě studentů a jejich neinformovanosti. Jeden student se jej ptá, jakým tedy informačním zdrojům věří? On odpovídá, že samozřejmě tomu, co píše Rudé právo. Tím jeho řečnický výkon vrcholí.

„Jestliže do té doby nebyl někdo z gymnazistů zcela přesvědčen o oprávněnosti požadavků stávkujících studentů, setkání s obhájci režimu a jejich vystupování jej pochybností zbavilo,“ píše ve své knize Martin Boštík.

Komunisté chtěli stávkovat za socialismus bez deformací V den generální stávky, 27. listopadu, komunisté z OV KSČ jednají už od pěti od rána. Vedoucí tajemník Jaroslav Drozdek přišel s návrhem založit okresní stávkový výbor a zřizovat stávkové výbory v závodech a „ovlivnit další vývoj stávek“. Podle něj měla být stávka vyhlášena „na podporu upevnění socialistického společenského řádu bez chyb a deformací“.

Trochu komický pokus komunistů řídit stávku proti komunistickému režimu nevyšel. Klíčové figury komunistů po převratu nedopadly špatně. Stali se z nich regionální politici, podnikatelé nebo se vrátili bez problémů do původních profesí.

„Prakticky všude byli mezi prvními podnikateli bývalí komunističtí prominenti,“ píše autor Sametové revoluce v Litomyšli. Sám Boštík měl po publikování knihy zajímavý zážitek. Bývalý vedoucí tajemník Jaroslav Drozdek, jehož v knize charakterizuje jako muže, který svými diktátorskými sklony šířil strach i ve stranických řadách, mu poděkoval. Za to, jak věrně popsal dění během Listopadu a tajemníkovu snahu brzdit revoluci. „Byl nadšen,“ řekl Boštík.





Hlavní zprávy

Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice - Ladislav Štěpánek
Učitel/ka odborného předmětu informační technologie

Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice - Ladislav Štěpánek
Pardubický kraj
nabízený plat: 22 620 - 29 500 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.