Život a mučednickou smrt Engelmara Unzeitiga nepřipomíná na rodném domě uprostřed Hradce nad Svitavou žádná pamětní deska. Krajští politici jej dokonce nezařadili ani na listinu významných rodáků.
Přesto právě tento zdánlivě zapomenutý mladý sudetský Němec, katolický kněz a řeholník, který skončil kvůli odporu vůči nacistům v koncentračním táboře a zahynul při ošetřování nemocných, se může stát prvním novodobým světcem v Česku.
Zatím je prakticky jisté, že díky vydání dekretu o mučednictví bude v dohledné době blahořečen. Podle řeholní Kongregace marianhillských misionářů, jejímž byl Unzeitig členem, není termín blahořečení ještě stanoven. „Je to přirozeně vrchol pro naše společenství,“ komentoval zprávu o uznání mučednictví představený řádu v Německu Michael Maß.
V tomto domě se 1. března 1911 narodil Hubert Engelmar Unzeitig, známý jako Anděl z Dachau.
Beatifikační proces byl zahájen v Německu už v roce 1991. Na Svitavsku o jeho životě a smrti vědělo a mluvilo jen pár lidí. Jedním z nich byl někdejší technický administrátor svitavské farnosti Miloš Cvrkal.
„Moc mě těší, že úsilí, které jsme započali před deseti lety, bude korunováno úspěchem. Bohužel pro některé to byl doposud jenom Němec, což je bolestné. Doufám, že se to po vydání papežova dekretu změní,“ uvedl Cvrkal.
Církev s procesem blahořečení či později svatořečení nespěchá. Trvá roky, než prověří a prozkoumá život kandidátů. Z šestnácti adeptů, pocházejících z Česka, se blahořečení zatím dočkala jen Marie Restituta Kafková, sestra popravená v roce 1943 nacisty. A nyní Unzeitig.
V kázáních se postavil proti pronásledování Židů
„Narodil se jako jedno z pěti dětí Johanna Unzeitiga. V roce 1921 byl biřmován ve Svitavách a po ukončení obecné školy pracoval krátce jako pomocník v hospodářství u českého sedláka,“ řekl před časem svitavský historik Radoslav Fikejz.
Jak probíhá kanonizaceKanonizační proces neboli svatořečení v katolické církvi znamená prohlášení za svatého. Nejdřív je život kandidáta zkoumán, zda je dostatečně příkladný. Na počátku na úrovni diecéze. Nakonec se spis odešle do Vatikánu. Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace je druhým stupněm procesu. Toto prohlášení znamená, že se církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi. Předpokladem je jeden doložený zázrak či mučednická smrt. Aby mohl být blahoslavený prohlášen za svatého neboli kanonizován, je potřeba ještě jednoho zázraku. |
V sedmnácti letech odešel k mariannhillským misionářům do Reimlingenu v augšpurské diecézi. Krátce na to se vrátil do tehdejšího Greifendorfu, dnes Hradce nad Svitavou, aby ve své rodné obci oslavil své vysvěcení primiční mší. Na první kněžské místo odešel na Šumavu do Zadní Zvonkové. Ve svých kázáních se postavil proti pronásledování Židů, jejich transportu do koncentračních táborů a nacistické politice. Jako křesťan navíc nabádal věřící, aby se drželi božích přikázání a ne vůdců, jakým byl Hitler.
Netrvalo dlouho a v roce 1941 byl za své výroky zatčen gestapem a převezen do koncentračního tábora Dachau u Mnichova. Protože se jako budoucí misionář naučil rusky, sloužil především ruským zajatcům.
Na konci roku 1944 se v Dachau rozšířila epidemie skvrnitého tyfu a nemocní umírali bez pomoci po stovkách, protože do nakažených bloků nikdo nechtěl chodit. Podle dochovaných pramenů byl jedním z několika kněží, kteří odešli dobrovolně ošetřovat smrtelně nemocné vězně, byť to znamenalo téměř jistou smrt. Engelmar Unzeitig zemřel 2. března 1945, den po svých 34. narozeninách a jen několik týdnů před tím, než tábor Dachau osvobodila americká armáda.
Dekret vatikánské Kongregace pro svatořečení, otevírající cestu k blahořečení, schválil papež František kromě Engelmaru Unzeitigovi dalším devíti osobnostem z celého světa na konci minulého týdne. Papež jim přiznal pět zázraků, dva mučednické tituly a uznal také dvě hrdinské ctnosti. I když termín blahořečení není známý, podle Miloše Cvrkala je předběžně stanoven na druhou polovinu září. „Dozvěděl jsem se to od dvou nezávislých zdrojů v Německu,“ uvedl Miloš Cvrkal.
Mohlo by se zdát, že se na osud Anděla z Dachau v regionu zapomnělo, ale tak docela pravda to není. Rodáka z blízkého Hradce nad Svitavou si chtějí například připomenout i Svitavy, které letos slaví 760 let od svého založení.
Ve spolupráci s klubem filatelistů ve Svitavách bude jeho podobizna na poštovních známkách například vedle Oskara Schindlera.
„Jde o edici poštovních známek, na kterých se objeví Engelmar Unzeitig po boku dalších čtyř významných osobností města Svitav. Poštovní arch vyjde 20. května při příležitosti oslav 760. výročí města. Kromě profesorů Felbera a Makowského bude na známkách Oswald Ottendorfer a Oskar Schindler,“ uvedl historik Radoslav Fikejz.
