Řadu měsíců nebylo jasné, zda stavba keltského archeoparku v Nasavrkách neskončí. Akce se zadrhla kvůli podezřelé losovačce, kterou při výběrovém řízení na stavbu archeoparku zorganizovala najatá firma.
"Od října 2011 jsme nestavěli, tedy jeden a půl roku. Museli jsme čekat na ukončení policejního vyšetřování a uvolnění peněz z evropského programu. V březnu stavba vypukne naplno," řekla manažerka projektu Anna Frantalová.
Stavbu skanzenu připravuje občanské sdružení Boii od roku 2002. Keltský archeoskanzen představí život předků ve vesničce z doby laténské, tedy z doby druhého až prvního století před naším letopočtem.
Návštěvníci v něm najdou 36 budov rozdělených do šesti dvorců, například kováře, kovolitce, hrnčíře či elity. Inspirací bylo také nedaleké rozsáhlé keltské oppidum u Českých Lhotic.
Loni na podzim už měla být první část archeoskanzenu otevřena, letos druhá. Nakonec se snad podaří zpoždění stavby za více než 18 milionů korun aspoň částečně dohnat.
Keltská vesniceSkupina zakládajících členů Občanské sdružení Boii převážně z řad tamních obyvatel se rozhodla oživit v Nasavrkách i v celém regionu keltské kořeny už při založení spolku v roce 2002. Po přislíbení evropské dotace pozdrželo stavbu, stejně jako desítky dalších jiných, vyšetřování případu podezření z nezákonných losovaček ve veřejných zakázkách. Při losování finalistů tendrů najaté firmy použily počítače s programem, který umožnil předem stanovit, kdo dostane šanci se ucházet o zakázku a kdo bude vyřazen. Stavba za více než 18 milionů korun je z 60 procent hrazená dotací z Evropské unie vyplácenou po dokončení stavby. Členové sdružení chtějí v Archeoparku přibližovat veřejnosti keltské kořeny tohoto území, zvát na tamní kulturní i vzdělávací akce, rozvíjet vědeckou činnost i mezinárodní spolupráci, představovat zdravý životní styl. |
"Není to zcela jisté, ale naším cílem je mít všechno hotové do konce roku. Slavnostní otevření by se uskutečnilo na začátku sezony příští jaro," řekla Frantalová.
Řemeslníci sice použijí při stavbě i moderní techniku, ale obydlí budou nakonec vypadat autenticky, tedy nebudou v nich hřebíky, dráty, malta ani tašky.
Zbývá dostavět zhruba polovinu obytných i dalších budov a vstupní budovu s infocentrem, prodejem suvenýrů a občerstvení a s přednáškovým sálem. A také se sdružení letos pustí do stavby rozsáhlého parkoviště.
Autoři očekávají až 50 tisíc návštěvníků ročně
Zatímco dnešní keltskou expozici na nasavrckém zámku navštíví ročně přibližně pět tisíc návštěvníků, členové sdružení předpokládají, že po dostavění skanzenu jich bude desetkrát víc.
"Takový projekt totiž není nikde v České republice a není nikde v Evropě. Existují skanzeny keltského typu, ale velký rozdíl je v tom, že jsou zhruba o třetinu menší a velmi často nemají s historickou realitou moc společného," řekla Anna Frantalová.
V Nasavrkách mají proto archeologa, který veškeré stavby dozoruje, aby odpovídaly současným historickým poznatkům o keltském kmeni Bojů, podle nichž dostaly české země latinský název Boiohaemum.
Nasavrcké nové sídlo bude mít více účelů. Jednak bude sloužit k prohlídkám pro běžné návštěvníky jako živá keltská vesnice, v níž budou Keltové ukazovat svoje řemesla.
Dále v ní budou probíhat vzdělávací programy pro školy a pro mladé lidi, kteří se chtějí zapojovat do dobrovolnické činnosti a trávit tam svůj volný čas.
A kromě toho se stane archeopark i místem pro pořádání řady kulturních akcí, včetně už tradičních oslav starého keltského svátku Lughnasad.
S jarem zamíří do skanzenu na víkendové akce dobrovolníci. V březnu se účastníci stanou postavou v příběhu inspirovaném J. R. R. Tolkienem.
V dubnu pak pod heslem "Ubraňme vesnici!" opraví hradby, při dalším setkání se vydají do okolí a zjistí, co vše se dá v rámci sloganu "boj o suroviny" využít pro vesnici.
