"Za sedmnáct let, co chodím kolem, v ní pamatuji jen bezdomovce. Teď se mi po opravě moc líbí, je nádherná. Vím, že tam má být něco pro kulturu a sport, fandím těm, kteří to chystají," říká Andrzej Ostapčuk.
Jenomže způsob, jakým byla budova opravena, vadí radnici. A ačkoli nastal čas kolaudace stavby, není vůbec jisté, zda se jí investor, firma Coreso, dočká. Proto zvažuje žalobu.
Podle majitele kasáren ho vedení města vydírá
"Dostanou to právníci a myslím, že to půjde k soudu a vyhraji, protože mě nemůže nikdo vydírat. Žaloba bude za vydírání a znemožňování podnikání," uvedl jednatel firmy Coreso a duše celé obnovy kasáren Jiří Levý.
Fotogalerie |
"Myslím, že je dobře, když pan Levý podá stížnost, či žalobu, neboť se alespoň rychleji prokáže jeho neustálá snaha obcházet zákon," podotkl starosta Miloslav Soušek.
Levému jde hlavně o rekonstrukci kanalizace a její dovedení ke svému objektu, což město zablokovalo. Coreso zase blokuje snahu města zřídit v těsném sousedství budovy hřiště pro skejťáky, bikery, lanovou dráhu, tribunu i parkoviště.
"Můj podnikatelský záměr znehodnotila už tenisová hala těsně u jedné strany kasáren. Na druhé straně mezi eldénkou a domovem důchodců bych chtěl vybudovat park se stromy, lavičkami a altánkem jako oázu klidu a pohody pro seniory i maminky s dětmi. Mýtu by prospělo mít tady další krásný park. Proto jsem počítal s prodejem zbývajících pozemků. Od města," podotkl Levý.
"K tenisové hale se nebudu vyjadřovat, protože její stavbu a prodej pozemků na její výstavbu odsouhlasilo předchozí zastupitelstvo pod vedením starosty Krejzy v roce 2010," konstatoval starosta.
Radnice splakala nad potenciálním výdělkem
A kontruje, že územní plán počítá na tomto místě se sportovišti, jinak by ani Coreso nezískalo budovu, ve které mimo jiné nabídne lukostřelbu handicapovaných, hernu ping-pongu či soutěže dálkově ovládaných modelů aut.
A dodává, že investor měl mít připravenou kanalizaci dříve, než se budova začala rekonstruovat. A že město nebude prodávat žádné pozemky v okolí kasáren.
Miloslavu Souškovi však nejvíc vadí to, že dům je po necitlivé obnově vyřazen ze seznamu památek a město jako jeho bývalý vlastník tak splakal nad potenciálním výdělkem.
Dragounská, resp. husarská kasárna19. století - Budova se stala součástí většího, nyní již zbouraného areálu starých dragounských kasáren. 1999 - Ministerstvo kultury budovu prohlásilo za kulturní památku. 2004 - Město naposledy jako majitel žádalo o zrušení památkové ochrany s tím, že pro objekt nemá využití. 2006 - Město objekt prodalo současnému vlastníku Coreso za korunu plus pozemek pod ním za 540 tisíc korun. 2010 - Vlastník budovy postupoval v rozporu se závazným stanoviskem úřadů a podal žádost o zrušení prohlášení budovy za památku. 2012 - Radní souhlasí s vybudováním kanalizace k objektu mj. za podmínky souhlasu Coresa s revitalizací sousedního vojenského areálu. 2013 - Ministerstvo kultury ruší 21. ledna prohlášení budovy bývalých kasáren č. p. 819 za kulturní památku. Coreso obdrželo pokutu 75 tisíc korun za osazení plastových oken namísto dřevěných a 13 tisíc korun za odlišnou střešní krytinu. Radnice zahajuje řízení o odstranění stavby klimatizační jednotky, prodej pozemku pod ní neodsouhlasila. |
"Městu Vysoké Mýto vznikla škoda, protože dokud památkáři tvrdili, že se jedná o památkově chráněnou budovu, tak se s ní nemohlo nic dělat, a proto ji levně jen za korunu prodalo. Kdyby se vědělo, že dragounská kasárna budou vyňata z památkové péče, a tím pádem se stanou velmi lukrativním barákem na lukrativním místě, bylo by na něj hodně zájemců a město by ho určitě prodávalo za miliony," říká vysokomýtský starosta. Takto podle něj město přišlo o několik milionů do městského rozpočtu.
"To, že tento dům byl vyřazen z památkové péče, je vina investora. Pořád se ptám, jak je možné, že se něco takového může stát. A mohou za to v 99 procentech památkáři! Když si v Mýtě důchodce zasadí na dvoře svého baráku plastové okno, které není odnikud vidět, tak za něj dostane pokutu 10 tisíc korun, protože je v památkové zóně. A když si někdo osadí celou památkovou budovu plastovými okny, památkáři mu to orazítkují. Ve chvíli, kdy ministerstvo kultury konstatuje, že ztrácí smysl chránit budovu, do které mířily právě kvůli památkové hodnotě evropské peníze, pak by Evropská unie měla vědět, že se za její peníze likvidují památky," dodal Soušek.
Původně památkáři oceňovali, že je objekt dokladem silné historické tradice existence vojenských posádek na území Vysokého Mýta. Nakonec se s ním jako s památkou rozloučili z více důvodů.
Jednak nový vlastník nerespektoval závazné stanovisko úřadů v průběhu rekonstrukce a nenávratně odstranil velkou část původní hmoty včetně například plastického lemování oken. A zvolil jinou střešní krytinu. Se souhlasem úřadů pak přibylo půlpatro nahoře, dvě skleněné venkovní výtahové šachty, na střeše solární panely.
"Budova zcela zásadně pozbyla podstatnou míru své autenticity," uvedla ředitelka kabinetu ministra kultury Pavla Zdráhalová a připomněla, že za některé přestupky obdržel investor pokutu.
Ale podle vyjádření ministerstva kultury si město za zrušení ochrany může částečně také samo. K zániku značné části původní budovy podle něj a jeho expertů přispěla dlouhodobě zanedbaná údržba.
Ačkoli město jako vlastník mělo povinnost o tuto kulturní památku pečovat, objekt nebyl řádně udržován, ani zabezpečen před devastací. Jeho stav se neustále zhoršoval, což se projevilo na krovech, stropech, podlahách, hnilobě i škodách po několika menších požárech.
Ale památková hodnota podle ministerstva "značně utrpěla" i postavením velké tenisové haly "rezignující na jakékoli vzájemné urbanistické vazby k okolí". Také chystaným sportovního areálem s terénním valem budova "ztratí důstojný urbanistický kontext".
