Josef Lux byl také pravidelným účastníkem televizních debat.

Josef Lux byl také pravidelným účastníkem televizních debat. | foto: Dan Materna, MAFRA

Luxovo charisma připomíná fernet pod kořeny lípy i několik konferencí

  • 2
V těchto dnech uplynulo patnáct let od úmrtí Josefa Luxe, který patří k nejvýznamnějším českým politikům s kořeny v Pardubickém kraji. Připomíná ho tam mimo jiné i lípa s lahvičkou fernetu pod kořeny.

Jen pár dní poté, co lidé slavili desáté výročí sametové revoluce, dorazila do České republiky z USA smutná zpráva. V sobotu 22. listopadu 1999 zemřel po dlouhé nemoci Josef Lux.

Na lidoveckého politika si o uplynulém víkendu, přesně po patnácti letech, vzpomněli i obyvatelé Nekoře na Orlickoústecku, odkud pocházel.

„Josef Lux v Nekoři vyrůstal, zapojoval se do života obce - muzicíroval v místní kapele, aktivně působil ve farnosti, hrál na varhany, vedl školu mládeže, organizoval pro mládež puťáky po horách. A i když poté žil v Chocni a pracoval v zemědělském družstvu v Zálší, do Nekoře se vždy rád vracel. A i po svém vstupu do politického života, kdy zastával vysoké vládní funkce, zůstal stejným Pepou Luxem, jakého jsme předtím znali,“ řekl starosta Nekoře Jiří Pomikálek.

Josef Lux

Narodil se 1. února 1956 v Ústí nad Orlicí, dětství a mládí prožil v Nekoři nedaleko vodní nádrže Pastviny. Po Střední zemědělské technické škole v Lanškrouně pokračoval ve studiích na Vysoké škole zemědělské v Brně. Během studií se oženil, s manželkou Věrou měli šest dětí. Do roku 1990 pracoval v různých funkcích v Jednotném zemědělském družstvu v Zálší. Žil ve Dvořisku u Chocně. V roce 1990 se stal poslancem Federálního shromáždění a byl zvolen předsedou Československé strany lidové. V roce 1992 se stal ministrem zemědělství a místopředsedou vlády. Tyto funkce zastával i po volbách roku 1996. Na podzim roku 1998 oznámil, že mu byla zjištěna leukemie, a odstoupil ze funkcí. 24. září 1999 absolvoval v Seattlu transplantaci kostní dřeně. Pooperačním komplikacím podlehl 21. listopadu - v Česku už bylo 22. listopadu. Je pohřben na Hemžích u Chocně. V roce 2000 byl vyznamenán in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Každoročně už jako ministr zemědělství a místopředseda vlády vždy při nekořské pouti o první srpnové neděli utíkal Josef Lux od svátečního oběda, aby se mohl ve 12.15 hodin při posezení pod lipami u kostela setkat se svými kamarády a u skleničky ferneta s nimi diskutovat o politice i životě.

I proto se ujal v roce 2000 nápad, aby obec vysadila k jeho uctění památnou lípu na prostranství před kostelem mezi jinými osmdesátiletými lipami vysazenými ke vzniku republiky. Jen někteří lidé v obci vědí, že k jejím kořenům byla uložena jako symbol vzpomínky na tato setkávání i malá lahvička fernetu.

„O šest let později pak byla na základní školu umístěna pamětní deska třem ministrům československé a české vlády, kteří v naší škole začínali svoji cestu za vzděláním - nejvýznamnější z nich byl místopředseda vlády a ministr zemědělství Josef Lux,“ dodal Pomikálek.

Charisma Josefa Luxe upoutalo už v mládí i dnešního senátora Petra Šilara. „Obdivoval jsem jeho přehled, rozvahu a nadhled. Lidé, kteří mají „grunt“ jako on, jsou nějakým způsobem pevně zakotveni, lépe snášejí mocenský tlak v politice,“ řekl senátor, pro něhož byl Lux největším kamarádem na střední zemědělské škole v Lanškrouně.

„Spolu jsme válčili s „politicky zdatným“ ředitelem v občanské výchově jako jediní dva nečlenové SSM ve škole,“ dodal Šilar.

Vlastnosti Josefa Luxe i po letech obdivuje žena, která ho poznala jako novinářka a po dva roky ještě blíže jako asistentka poslance. „Byl to vlastně můj první opravdový kouč. Ne jako trenér, jak se to dnes mylně vysvětluje, ale jako průvodce, inspirátor. Říkal: Jak bychom to mohli udělat? Jak vy to cítíte? Jak by to mělo vypadat? Zkuste si to představit, kdybychom to tak udělali. Dával mi obrovskou volnost v tom, co jsem pro něj dělala, šanci dělat věci v souladu se sebou,“ řekla Zdena Hanyšová Celá.

Ráda na něj vzpomíná i pro jeho nádherný vztah k rodině. „Jel z náročného jednání a volal domů ženě, zeptal se, jak se má, co dělali s dětmi. Pak si vzal k telefonu tu nejmladší, která chodila nejdřív spát, a ptal se, jak se měla celý den, popřál jí dobrou noc a řekl malou pohádku.“

Na Josefa Luxe se vzpomíná i oficiálně. Například v místě jeho někdejšího zaměstnání v Zemědělském družstvu Zálší se uskutečnila konference na jeho počest za účasti současného ministra zemědělství a dvou předchozích ministrů.

Před týdnem si ho připomněli účastníci kytarové mše na Hedeči v Králíkách. V pátek si v České Třebové vyslechli přednášku a besedovali o něm mladí lidovci. A zítra se na půdě Poslanecké sněmovny uskuteční k výročí jeho smrti konference - přednášet na ní budou i dnešní místopředseda vlády, bývalý kardinál či manželka Věra.

„Ani s odstupem se neztratil rozměr Josefa Luxe jako státníka, nikoli jen jednoho z politických straníků. Luxova politika a jeho záměry v devadesátých letech podle mě slouží teď jako rehabilitace politiky i tradičních stran,“ naznačuje historik Jaroslav Šebek důvod, proč se na Luxovo jméno nezapomnělo.

Petr Pithart na něm oceňuje, že jednal hlavně v zájmu obecném a jako první mluvil už v půli devadesátých let o tom, že nadchází doba „postklausovská“. Václav Havel pak po jeho smrti zdůraznil, že Josef Lux obnovil v českém veřejném životě dobrou tradici křesťanského myšlení o věcech veřejných.