Expozice muzea, jaké ani u nás, ani v celé střední Evropě zatím není, chtějí v Jevíčku umístit v barokní sýpce, kterou město vlastní a která byla vyhlášena národní kulturní památkou.
"Nedávno jsme si nanečisto vyzkoušeli, jak by to mohlo fungovat. Při Dnech evropského kulturního dědictví jsme tu vystavili 57 tabulí s fotografiemi, které dokumentují zdejší archeologický výzkum. A musím se přiznat, že jsme byli návštěvou velmi mile překvapeni," uvedl jevíčský starosta Roman Müller.
Nálezy v Jevíčku a celé Malé Hané patří podle šéfa výzkumu Eduarda Drobejara mezi nejzajímavější a nejdůležitější na našem území. Jsou mezi nimi například některé unikátní spony, náramky, jehlice.
"Nejvíce si cením nálezu spony, kterou jsem i podle Jevíčka pojmenoval a která dosud nebyla v Evropě identifikována," řekl archeolog.
Spona typu Jevíčko, nebo odborně řečeno typu Almgren 132, varianta Jevíčko, je podle Droberjara výrobkem polabských Germánů buď přímo na Malé Hané, může ale pocházet i z území v dalekém zahraničí obývaném východními Germány.
"Ti jsou někdy v antických pramenech označovaní jako Vandalové," upřesnil docent Droberjar.
Lokalitu v Jevíčku objevil v roce 2005 archeolog David Vích z muzea ve Vysokém Mýtě. Našel tu přetavené fragmenty bronzových a stříbrných předmětů, a tím se potvrdilo, že by tu mohlo být žárové pohřebiště. Vlastní archeologický výzkum tu od roku 2010.
