Fikejz tak svým výkonem z roku 1942 - obrazně řečeno - skočil z první poloviny dvacátého století do století jednadvacátého. Fenomenálnímu výkonu předcházelo kvalitní stravování, byl totiž synem hospodáře ze statku.
„Ráno jsem vstal v pět hodin, táta mě z Kaliště u Brandýsa nad Orlicí zavezl do Chocně, abych stihl rychlík, pak jsem jel do Prahy, zase čekal dvě hodiny s krajícem chleba. Pak jsme s atlety Sparty jeli do Mladé Boleslavi. Každým skokem jsem překonával tehdejší dorostenecký rekord a posledním skokem jsem skočil 712 centimetrů. Bylo to po docela tvrdém rozběhu na udusané zemi a tehdy jsem si ani neuvědomil, že je to tehdy i nejlepší výkon mezi muži - dosavadní rekord byl 702 centimetrů,“ vzpomínal později na svůj velký den Jaroslav Fikejz.
Tréninkové doskočiště, které ho vyneslo až na vrchol, si vykopal v aleji na rodném statku v Kališti sám. Táta, který mu do něj obstaral písek, byl později v padesátých letech prohlášen za „kulaka“, jejich domov byl zestátněn. V jiných podmínkách by synova sportovní kariéra byla ještě zářivější.
Fantazie v doskočištiTomáš Kratochvíl překonal rekord z roku 1942 |
Svůj osobní rekord Jaroslav Fikejz vytvořil ve svých jednadvaceti letech roce 1948, kdy se 741 centimetry dosáhl nejlepšího evropského výkonu roku, předtím se mu na olympiádě v Londýně bohužel moc nedařilo.
Jako syn statkáře přišel na počátku padesátých let na čas o svůj vysokoškolský index, přesto se později stal zemědělským inženýrem. Po většinu života byl aktivním sportovním funkcionářem a novinářem, psal především do Zemědělských novin a do měsíčníku Atletika. Jeho přáteli byly i další hvězdy českého sportu, například běžec Emil Zátopek, motorista František Šťastný, cyklista Jan Veselý a další sportovci.
„Vždycky jednou za rok ve výročí svého rekordu přijížděl na rodný statek a vzpomínal na den, kdy ráno odjel a před půlnocí ho doma na Kališti vítali rodiče bábovkou, protože se o jeho výkonu dozvěděli během dne z rádia,“ řekl současný spolumajitel statku Josef Papáček starší.
Jaroslav Fikejz, jeden z nejlepších sportovců pocházejících z Pardubického kraje a otec všestranného muzikanta a hudebního skladatele Daniela Fikejze zemřel v roce 2008 ve věku 81 let.