Herci divadla Járy Cimrmana odhalili v Letohradě v roce 2004 svému idolu sochu.

Herci divadla Járy Cimrmana odhalili v Letohradě v roce 2004 svému idolu sochu. Dnes je zde i jeho muzeum. Cimrmanologové tak získali v kraji další poutní místo. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Pardubický kraj láká na Cimrmana, po jeho stopách lze pešky i na kole

  • 1
Český velikán Jára Cimrman zanechal své stopy i na několika místech v Pardubickém kraji. A jelikož je léto časem výletů a poutí, mohou se nyní turisté po jeho stopách vydat. Trasu je možné zvládnout pěšky i na kole.

První etapa je jen zahřívací, při cestě dejme tomu z pardubického železničního nádraží končí po deseti kilometrech. Na jejím konci je dům Jiřího Logoydy na okraji vesnice Veská a pískovcová deska s nápisem "Nesmrtelné paměti Járy Cimrmana 1889 - 1891".

Stopy Járy Cimrmana jsou prostě všude

Každá generace se pokoušela o zlidovění nějakého velikána, od knížete Václava přes Josefa II., Antonína Zápotockého až po Václava Klause. Veřejnost však před časem v anketě vynesla jasný soud - největším Čechem je Jára Cimrman. Zatímco však mají Češi jasno, že se třeba po stopách Karla IV. musí vypravit na Karlštejn a Antonína Zápotockého na rudé Kladno, stopy Járy Cimrmana jsou stále ještě o něco méně populární. Pokud se nepočítají místa uvádění jeho her, pak experti udávají zatím necelé tři desítky míst s ním spjatých - z toho tři jsou na území Pardubického kraje. V sousedním Královéhradeckém kraji je to například Vesec u Sobotky, který dal podobu Liptákovu ve filmu "Jára Cimrman ležící, spící", a to včetně scén ve škole, v hostinci i v místě, kde byl mistr ve filmu naposledy spatřen.

Podrobnější údaje obsahuje kniha cimrmanologa Radka Laudina, "Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana".

Inspirací pro text na pamětní desce byla pro jejího autora socha Václava Klimenta Klicpery v Chlumci nad Cidlinou obsahující nápis "Nesmrtelné paměti".

"Čekám na pana Svěráka, který mi účast před lety slíbil. Zastaví se, až prý s manželkou pojede do Lázní Bohdaneč. Se starostou jsme už domluveni, že blízkou krátkou a slepou ulici při té příležitosti pojmenujeme po Cimrmanovi," řekl Jiří Logoyda.

Skutečně cimrmanovským paradoxem je, že je pamětní deska umístěná na zdi ve dvoře, takže lidé za ní do Veské přijíždějí, obcházejí dům, ale nic nevidí.

V mapě cimrmanofikace je i Letohrad

O to dříve je možné zamířit k dalšímu cimrmanovskému cíli, který se nachází 57 kilometrů odtud v Letohradě (dříve Kyšperku).

Mistr má u paty zámku už osm let svůj pomník od Stanislava Vacka, jeho odhalení provázela velká sláva za účasti Ladislava Smoljaka, Zdeňka Svěráka i Genadije Rumleny.

"Odhalení pomníku mě překvapilo. Mysleli jsme si, že to bude podnik několika přátel, kteří se domluvili a sezvali kamarády, ale že to bude akce jako v nějaký významný den České republiky, za účasti všech spolků a vlastně celého města, s kapelami a pěveckými sbory, to nás všechny zaskočilo. Ještě nikde se nám to nepřihodilo," řekl tehdy Ladislav Smoljak.

A dodal: "Letohrad bude zanesen do mapy cimrmanofikace České republiky jako jedno z nejvýznamnějších měst."

Socha znázorňuje skleslého Cimrmana, nejen proto, že mu ujel v tehdejším Kyšperku vlak, ale i proto, že musel každý svůj vynález tvrdě prosazovat v Čechům nepřející Vídni. Jiná legenda praví, že tam Cimrman odpočíval, než jel uzavřít Zemskou bránu v Orlických horách.

Před rokem vzniklo v letohradském zámku i muzeum Járy Cimrmana. Ukazuje plakáty k představením pražského divadla a mnoho divadelních relikvií a rekvizit. Návštěvníci obdivují v expozici například bustu velikána, jedinou jeho dochovanou podobu pořízenou při napařování klobouků. Anebo unikátní snímek všech jeho kojných pohromadě, Jára Cimrman byl totiž kojen do 13 let.

Vyvrcholením prohlídky v Letohradě je Cimrmanova světnička. Stůl, židle, postel, peřina, knížka, bačkory, z toho všeho uvidí návštěvník jako po ostrém řezu jen polovinu. Oficiálním vysvětlením je, že na druhou nemělo muzeum peníze. Jenom za poslední měsíc navštívilo toto muzeum ve sklepení zámku 400 návštěvníků.

Aby toho nebylo málo, v Letohradě chystají další cimrmanovské akce. "Letos 17. září připravujeme velkou slávu při otevření uličky Járy Cimrmana a přitom zahájíme výstavu Jára Cimrman - světoběžník a vynálezce," řekla pracovnice infocentra Marcela Šulcová.

Ukrytou Cimrmanovu rozhlednu lidé hojně navštěvují

Třetí a poslední cesta po stopách největšího českého génia v kraji dlouhá 53 kilometrů pokračuje do Březové nad Svitavou. Tam před pěti lety otevřeli herci pražského divadla spolu s tamními nadšenci a radnicí "Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana".

"Po horizontu je sice něco vidět, ale dolů do dolíčku na Březovou jen obtížně přes stromy. Ale pro lidi je to zajímavý turistický cíl relativně hojně navštěvovaný," řekl březovský starosta Martin Kiss.

Rozhledna poslouží i jako připomínka poněkud výraznějšího vlivu největšího českého génia na obor vyhlídkových věží - Cimrman například slavnému konstruktérovi Eiffelovi poradil, aby nosným částem ve spodní části jeho pařížské věže více roztáhl nohy.