Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo uhlí chtěli soudruzi do Opatovic vozit uran, připomíná výstava

  8:11aktualizováno  8:11
Podle staré energetické koncepce z minulého režimu neměla být dominantou Pardubicka Kunětická hora, ale jen o pár kilometrů dál chladicí věže jaderné elektrárny u Opatovic nad Labem.

Záře opatovického Temelína by spojovala Pardubáky s Hradečáky. Neměl by z ní radost nikdo v okolí megaelektrárny. | foto: Fotomontáž: Radek Kalhous a Michal Klíma, MAFRA

Na výstavě "Nerealizovaná budoucnost" v pardubickém Státním okresním archivu se návštěvníci mohou setkat s projekty, které sice nebyly nikdy uskutečněny, ale jejich čas může stále ještě přijít. Což se týká například přístavu v Pardubicích.

Zároveň však představuje i jiné záměry, na které nedojde snad nikdy. Jaderná elektrárna v Opatovicích nad Labem patří mezi ně.

"Ze všech vybraných vizí, návrhů a projektů, které jsme na výstavě shromáždili, nejvíc nelituji, že se neuskutečnila právě jaderná elektrárna. Zasáhla by nedozírným důsledkem do života obyvatel na Pardubicku i Hradecku," řekla kurátorka výstavy Renata Klčová.

Závazný výzkum a projednávání možnosti výstavby "Jaderné elektrárny východní Čechy" zahájily tehdejší socialistické orgány státu v roce 1980. Tehdy byly v ČSSR odsouhlaseny stavby jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Dukovany, Mochovce a Temelín, další tři byly plánovány v oblastech severní Moravy, východního Slovenska a východních Čech.

V kraji měly stát nejdřív dva bloky

Projekt pro východní Čechy měl počítat se dvěma bloky o výkonu 1 000 MW s možností rozšíření o další dva bloky na celkový výkon 4 000 MW. Termín spuštění prvního bloku energetici plánovali na červen roku 2000, druhý blok měli spustit v červnu roku 2002. Stavba měla být zahájena roku 1992 a náklady měly dosáhnout 43 miliard korun.

Při rozhodování o místu pro jadernou elektrárnu na východě Čech nakonec zbyly poslední dvě varianty - Holice, anebo Opatovice nad Labem, kde byla tamní uhelná elektrárna dostavěna už na počátku šedesátých let.

"Přestože sovětští poradci po společném posouzení obou lokalit roku 1985 doporučili Opatovice nad Labem, byly i nadále souběžně zpracovávány plány pro obě varianty. Holická elektrárna měla být postavena severně od Poběžovic a opatovická elektrárna měla vyrůst v prostoru mezi obcemi Újezd u Sezemic, Bohumileč a Zástava.

Tyto obce, nacházející se v ochranném pásmu do dvou kilometrů od ventilačního komína, měly být zrušeny a jejich obyvatelé přesídleni," uvádějí autoři výstavy na panelech v sále okresního archivu na Bělobranském náměstí.

Kvůli jaderné elektrárně měly vzniknout i přehrady

Z ekonomických důvodů byla nakonec upřednostněna opatovická elektrárna. Počítalo se, že na její stavbě bude zaměstnáno 10 tisíc pracovníků a její následný provoz budou obstarávat dva tisíce zaměstnanců. Kvůli nim se plánoval vznik rozsáhlých sídlišť na okrajích Pardubic, Hradce Králové a v Sezemicích.

K nutným souvisejícím investicím patřilo i posílení zdrojů pitné a užitkové vody vybudováním přehrady v Pěčíně na Zdobnici či v Sopotnici na Divoké Orlici.

Plány padly až v roce 1987

Teprve v březnu 1987 vláda ČSSR tuto variantu opustila. Odůvodnila to ohledem na přílišnou blízkost hradecko-pardubické aglomerace v případě jaderné havárie a předpokládanou budoucí potřebou zásobovat teplem také Prahu.

Namísto Opatovic se pozornost přesunula k obci Tetov v řídce obydlené oblasti na rozhraní pardubického a kolínského okresu. Tedy místo vzdálené třicet kilometrů západně od Pardubic, vzdušnou čarou jen deset kilometrů od elektrárny ve Chvaleticích.

Volba Tetova o necelých 200 obyvatelích by si vyžádala vykácení velké plochy lesa i zbourání okrajových částí obcí Uhlířská Lhota, Radovesnice a Žiželice nad Cidlinou.

Ještě plány z roku 2002, stejně tak územní energetická koncepce z listopadu 2003 však s výstavbou jaderné elektrárny Tetov po roce 2020 počítají. Přítrž plánům dal pozdější odpor ekologů i veřejnosti a jednání s vlastníkem pozemku. Tato alternativa byla z územních plánů kraje vyškrtnuta v roce 2006.

"Díky tomu, že jsme územní plán změnili, zmizela z kraje dříve plánovaná lokalita jaderné elektrárny Tetov. Nemůžu samozřejmě vyloučit, že ji tam někdo bude chtít někdy vrátit," uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.