„Bylo to fascinující. Většinou monitorujeme jen fekálie a objevit na kameře hroznýše je krásné,“ řekl Petr Pekař, spolumajitel slatiňanské firmy Preveto, která hada vypátrala.
Již minulý týden se pokoušeli hasiči dostat dvoumetrového hada z výdutě v břehu pod stromem proudy vody, ale nepodařilo se jim to.
Jeho majitelka se mezitím marně snažila najít způsob, jak se do děr ve břehu dostat. Sousedé se pak střídali v hlídání, kdyby náhodou had vylezl. O to je ostatně majitelka prosila i inzerátem (více zde).
Nakonec si uměla poradit.
„Když jsme rozkopali noru, do které Honzík vlezl a zjistili jsme, že se rozvětvuje na další čtyři strany, požádala jsem firmu Preveto, která se zabývá ucpanými kanalizacemi, aby použila potrubní kamery. Jakmile jsme zjistili, kde je, byla to už otázka necelé hodiny. Moc děkuji lidem z firmy, ale i místním obyvatelům. Bez jejich monitoringu by se to neobešlo,“ řekla majitelka hada Linda Bariová.
S nejedovatým škrtičem vystupuje při uměleckých produkcích a návštěvách ve školkách a školách.
Podle ní byl hroznýš podchlazený a ve stresu, ale po zahřátí se v domácím prostředí terária uklidnil, je v pořádku. A už se prý těší na vystoupení, protože je krotký, zvyklý hlavně na děti.
Hledání hada bylo unikum, říká majitel firmy
Spolumajitel firmy čistící ucpané kanalizace Jan Růžička už hledal jezevčíka, který se zalezl do nory za jezevcem, ale tuto zakázku považuje za raritu.
„Kdyby nás chtěl někdo po práci tahat k ucpanému záchodu, tak bychom si to asi rozmýšleli, ale v tomhle případě jsme do toho šli rádi. Připadal jsem si jako kluk v době, kdy jsem chodil na pstruhy,“ řekl.
Když nasadili s kolegou potrubní kameru, byla to chvíle napínavá, ale nejdřív i neúspěšná. Kamera se zasekávala za kořeny, orientovat se v bahnu a v kořenech bylo těžší, než v potrubí.
„Když kolega uviděl pohyb hada, ostatní mu nejdříve ani nevěřili. Pak jsme ho objevili lokalizátorem, kdy kamera vysílá signál a my pomocí toho víme, kde je. Zbývalo jen určit, jak ho dostaneme ven. Bylo totiž pravděpodobné, že když se za ním vydáme, uteče nám hlouběji do kořenů. Pomohli zdatní muži z umělecké skupiny, kteří se dali do kopání. Hroznýš by jinak zřejmě zahynul, o to větší byla jeho záchrana velkým zážitkem, zvláště když mezitím kolem nastalo velké srocení davů a lidé tleskali,“ dodal Jan Růžička.
