Starostka Kladrub Lenka Gotthardová poukazuje na to, že hřebčín chce vykácet...

Starostka Kladrub Lenka Gotthardová poukazuje na to, že hřebčín chce vykácet stovky mnohdy ještě mladých stromů a dát výpověď lidem ze služebních bytů, což je podle ní zcela v rozporu s dlouhodobými tradicemi. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Hřebčín chce pokácet stromy a vypovědět nájemníky, radnice protestuje

  • 3
Mezi hřebčínem v Kladrubech nad Labem a vedením obce to při posledním zastupitelstvu zajiskřilo. Radnici se nelíbí záměr hřebčína vykácet stovky stromů a vypovědět ze služebních bytů bývalé zaměstnance.

Vykořenění starých stromů a lidí z kladrubského hřebčína. Tak vidí vedení obce pokračování celkové rekonstrukce objektů, ve kterých se chová stádo běloušů prohlášené za národní kulturní památku.

V plánu je totiž vykácení na 380 stromů, z nichž některé jsou teprve nedávno vysázené. Zároveň hřebčín na konci roku obeslal šest rodin s výpovědí ze služebních bytů. Do případu už vstoupili i právníci.

Následovala totiž argumentační přestřelka mezi radními a vedením hřebčína. „Vedení obce, zastupitelé ani obyvatelé Kladrub s takovýmto postupem nesouhlasí,“ uvedla starostka obce Lenka Gotthardová.

Přestože je projekt kácení stromů teprve ve fázi vývoje, je podle ní třeba se proti likvidaci dřevin bránit předem. Obec je pro kompromis, kácet se mají jen stromy staré, nemocné nebo ty, které přímo ohrožují bezpečnost lidí a budov. Náměstkyně pro investice a správu majetku kladrubského hřebčína Lenka Dudová však tvrdí, že jak kácení stromů, tak vystěhování lidí je v pořádku.

„Chceme kácet jen stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost domů. A celkové číslo 380 stromů určených ke kácení je součástí dlouhodobého projektu obnovy krajiny,“ řekla.

Řada dřevin, kterých se to týká, ani nepotřebuje povolení ke kácení, protože nespadá do kategorie takzvaných vzrostlých stromů. A nemohou proto nic ani nikoho ohrožovat.

Část stromů je perspektivní

Starostka Lenka Gotthardová s tím ale nesouhlasí. V obci a na přístupových cestách ke hřebčínu se prý nacházejí perspektivní stromy, které jsou teprve na začátku svého vývoje.

Dudová však hájí i plánované vystěhování některých rodin ze služebních bytů. „V některých získali lidé dekrety ještě za socialismu a my máme povinnost se postarat především o naše současné zaměstnance. Pokud chce mít někdo trvalé bydliště v Kladrubech, má se o něj postarat obec, a ne hřebčín,“ uvedla Lenka Dudová.

Zastání lidé ze služebních bytů zatím našli u odborového předáka Karla Doskočila. Ten již zprostředkoval setkání s podnikovou právničkou a zorganizoval společná setkání na obecním úřadě. „Začalo to tím, že takřka na Štědrý den dostalo šest rodin dopis, že se musí vystěhovat,“ uvedl Doskočil.

Už za císaře pána se hřebčín postaral o zaměstnance

Odborový předák Doskočil uvedl, že se sice zatím nic neděje, ale byl to tvrdý úder ze strany hřebčína. „Už jsme proto absolvovali dvě schůzky s právníky a sdružením nájemníků,“ uvedl Doskočil.

Podle Gotthardové je názor, že se o bývalé zaměstnance hřebčína má postarat obec, v rozporu s dlouhodobými tradicemi. „Už za císaře platilo, že se hřebčín staral o své bývalé zaměstnance. Nežili sice v luxusu, ale vždy měli svoje sociální zázemí,“ uvedla.

Ředitel hřebčína Jiří Machek říká, že Národní hřebčín Kladruby není pronajímatelem bytů a byty v jeho držení jsou služební byty pro zaměstnance hřebčína.

„Problémem je, že některé služební byty obývají nájemníci, kteří již nejsou zaměstnanci hřebčína, přitom mají pracovní poměr u jiného zaměstnavatele. Důchodcům, kteří v hřebčíně pracovali při odchodu do důchodu, navrhneme nové smlouvy na dobu určitou s tím, že jim bude poskytnuta možnost bydlení ještě v několika následujících letech, aby měli dostatečně dlouhou dobu na vyřešení své bytové situace,“ sdělil Machek.