O zápisu na seznam rozhodla odborná pracovní skupina, ve které zasedli zástupci ministerstva zemědělství, kultury, Národního památkového ústavu či samotného hřebčína. Jeho ředitel Jiří Machek pak stojí v čele skupiny. Návrh byl součástí strategie resortu zemědělství, která se zabývá podporou chovu koní.
„Naším cílem je předat kulturně historický klenot, jakým Kladruby bezpochyby jsou, v co nejlepší podobě a stavu dalším generacím,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa.
Na jednání skupiny byl stanoven postup prací s výhledem dvou let do podání přihlášky, což by byla podle ministerstva jedna z nejrychlejších nominací v rámci České republiky.
Aby mohl být chov koní na seznam zapsán, musí skupina zpracovat odbornou publikaci o kulturní krajině hřebčína. Zatím se památce založené v roce 1579 doznalo uznání v podobě prohlášení hřebčína a kmenového stáda starokladrubských koní bílé barvy za národní kulturní památkou, k němuž došlo v roce 2002.
Hřebčín v současnosti prochází rekonstrukcí. Obnova má přijít na 300 milionů, které pokryjí evropské dotace. Právě kvůli machinacím při zadávání zakázek na obnovu hřebčína však bylo stíháno celkem 18 lidí a výběrové řízení bylo kvůli vyšetřování dokonce zastaveno. Práce se poté nicméně úspěšně rozběhly a skončit by měly ještě letos.
Peníze hodlá posílat hřebčínům i stát. Resort zemědělství plánuje, aby na jejich provoz směřoval pravidelný příspěvek ve výši 18 až 20 milionů. Dalších pět milionů má pak směřovat do investic.
„Jen na zemské hřebčince jsme pro tento rok navýšili podporu o 33 procent na celkových 40 milionů korun,“ dodal náměstek Jirsa.
