Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kladrubský hřebčín chce zvýšit komfort pro hosty, aby uspěl v UNESCO

  8:02aktualizováno  8:02
Pokud se chce kladrubský hřebčín dostat v roce 2020 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, musí výrazně zlepšit své služby pro turisty. Jestliže s žádostí uspěje, dá se očekávat velký vzestup zájmu o výjimečnou památku.

Prostory hřebčína jsou po nákladné rekonstrukci jako nové. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Neznalý návštěvník slavného hřebčína v Kladrubech nad Labem může při první návštěvě lehce znejistět, zda někde špatně nezabočil.

Národní kulturní památka za podobnými zařízeními značně zaostává. Problém je s parkováním, občerstvením i s obyčejným záchodem. Městečko na západním okraji Pardubického kraje rozhodně není připravené na davy turistů.

„Nově opravený hřebčín v Kladrubech je potřeba zatraktivnit pro turisty. Zatím tam chybí nějaké větší parkoviště, možnost se najíst nebo ubytovat. Tyto věci je třeba také dotáhnout a věřím, že se k nim brzy dostaneme,“ uvedl už před volbami náměstek hejtmana Roman Línek z KDU-ČSL.

Jím zmiňované novinky je potřeba uvést do života poměrně brzy. Jinak hřebčín těžko může být úspěšný v boji o zapsání do prestižního seznamu UNESCO. Ten by totiž znamenal mnohonásobný růst zájmu o hřebčín ze strany turistů.

„Obecně platí, že návštěvnost stoupá desetinásobně oproti předchozímu stavu,“ řekl náměstek ředitele hřebčína pro úsek kulturní krajina a investice Radek Václavík.

Pokud tedy do hřebčína loni přišlo 35 tisíc platících návštěvníků, lze podle něj čekat postupný nárůst třeba až na 350 tisíc lidí.

Hřebčín už na podzim předá žádost o zápis na seznam pařížské kanceláři UNESCO. Dva tři měsíce bude organizace podklady posuzovat, do prosince vznese případné připomínky a požádá o další doplnění materiálů. V lednu příštího roku obdrží finální žádost. Na posouzení má dva roky.

Hřebčín musí zaměstnat víc průvodců

„Budeme jim odpovídat na dotazy, jak bude zajištěna péče o památku v průběhu dalších let. Jak jsou zajišťovány prohlídky, průvodcovská činnost, jak je zajištěna infrastruktura pro cestovní ruch,“ řekl Václavík s tím, že jsou obvyklé také inkognito návštěvy lidí z UNESCO. A ty by z výše uvedených důvodů nemusely dopadnout nejlépe.

Na variantu, že se kladrubský hřebčín, respektive okolní krajina utvářená chovem koní, dostane na seznam kulturního dědictví, se tak musí připravit prakticky ihned. Hřebčín, který i s pobočkou ve Slatiňanech chová pět stovek starokladrubských koní v bílé a černé variantě, musí proto zaměstnat víc průvodců a nabídnout dostatečné množství služeb cestovního ruchu, například ubytování.

„Necháváme zpracovat studie strategie cestovního ruchu. Je to obrovská příležitost pro podnikatele nabídnout služby, protože hřebčín tohle všechno nezrealizuje. Už dnes máme v hospodářském dvoře nové parkoviště, aby lidé nemuseli parkovat v uličkách obce,“ řekl Václavík.

Hřebčín už také připravuje další etapu obnovy areálu, první za 35 milionů dokončil předloni. Hodlá opravit historické objekty a vrátit anglický park do původní podoby. Počítá s náklady 180 milionů korun, velký díl investic chce zaplatit z evropských dotací.

Už nyní má velkorysejší rozpočet, než dostával v minulosti. Zatímco před několika lety disponoval několika desítkami milionů korun, aktuálně má 100 milionů na provoz a zhruba 100 milionů na investice. „Postupně bude dále zlepšovat zázemí pro turisty, třeba infocentrum,“ dodal Václavík.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.