Mykolog Pavel Brůžek se svým úlovkem - královským lanýžem. Mimořádně vzácný a...

Mykolog Pavel Brůžek se svým úlovkem - královským lanýžem. Mimořádně vzácný a mimořádně malý. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Že nerostou? Mykologové vždycky něco najdou. Třeba výjimečného lanýže

  • 2
Houby se kvůli suchu neukazují. Alespoň těm houbařům, kteří je hledají jen na povrchu. Pavel Brůžek i jeho kolega Libor Tmej z proslulého choceňského mykologického klubu si ale uprostřed houbařské mizérie udělali radost. Vyhrabali ze země vzácnou houbu - lanýže královského.

"Je to druhý nález pro Českou republiku a přibližně šestý v Evropě," řekl předseda choceňského klubu Libor Tmej.

Přesnější místo nechce on ani jeho kolega prozradit, je to prostě Orlickoústecko. Někde tam v hloubce přibližně deset centimetrů se tyto ani ne centimetrové poklady nacházejí.

"Nemáme moc zájem, aby je lidé vyrazili hledat. I když předpokládám, že by se to skoro nikomu nepodařilo. Zajímavostí je, že jsme na tomto místě s Liborem nalezli už šest druhů lanýžů, ovšem lanýž královský je nejvzácnější druh,“ řekl Pavel Brůžek.

Definitivně rozhodl až mikroskop

Paradoxem je, že tento velmi vzácný druh lanýže našel Pavel Brůžek jako svoji první houbu tohoto roku už prvního ledna. I když mimořádnou událost tušil, mikroskop mu ji nepotvrdil, protože plodnice byla sterilní. O týden později s Liborem Tmejem našli další, znovu je zahrabali a počkali si na červenec, kdy ke svému nadšení zjistil, že deset plodnic tohoto druhu je plodných.

"Tak vzácného lanýže nestačí jen poprvé vyhrabat, ale je třeba, aby byly platné mikroskopické znaky," řekl Brůžek.

Dalším výjimečným nálezem byl lanýž skvělý. "Je to nádherný pomerančově oranžový lanýž, který byl nalezen v okolí Ústí nad Orlicí na naprosto netypickém místě. Literatura udává jako místo jeho výskytu dubiny či dubohabřiny, prostě teplé listnaté lesy, a my jsme ho našli před týdnem na podmáčené smrčině, skoro na prasečím kališti," řekl Libor Tmej.

Na otázku, jak takoví vzácní lanýži chutnají, opáčí tento mykolog razantně: "Nejsme barbaři. Lanýže sušíme a dáváme do herbářů jako dokladový materiál."

Laika možná zarazí, že se zákonem chráněná houba může vůbec sbírat, ale podle mykologů se zákaz týká jen mimořádně chutného lanýže letního. Ostatně v době schvalování zákona se o řadě dalších druhů lanýžů na českém území ani nevědělo. Detektivními schopnostmi jsou známi právě členové Mykologického klubu Choceň, kteří objevili celkem už dvacet druhů lanýžů.

Kam na houby? Raději do vyšších poloh

Zatímco jarní sezona byla z pohledu houbařů velmi dobrá, nyní čekají na druhý vrchol.

"Útlum přišel v době vrcholných veder před třemi týdny, kdy houby sice rostly, ale zaschly na stojato. Od té doby je to slabší. Kdo by chtěl i v těchto horkých dnech na houby, tak by měl vyrazit do vyšších poloh. A musí vyhledávat specifické lokality, jako jsou údolí kolem potůčků, návodní stráně rybníků nebo severní odkloněné strany," radí Libor Tmej.

Sporadicky se dají dnes nalézt hřib kovář a hřib koloděj, na Choceňsku i poměrně vzácný kozák žlutoporý. Podle něj však obecně platí, že srpen je obvykle pro houby slabší měsíc.

"Na houby se můžeme těšit klasicky v září. A když ne hned na začátku, tak v jeho polovině či na konci měsíce. Rozhodující bude nějaký vytrvalejší několikadenní déšť. Nemusí být prudký, což není dobré, protože steče po půdě a voda z krajiny rychle zmizí. První houby se po rozhodujícím dešti objeví až tak za 14 dnů - není to tak, že zaprší a hned druhý den rostou," dodal Libor Tmej.