Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rej rozpustilých maškar ozdobil Betlém. Tentokrát ve správný den

  17:39aktualizováno  17:39
Přestože už po dva víkendy byly k vidění maškarní průvody zapasané v UNESCO, ten jediný pravý den, kdy naši předkové masopust slavili, nastal dnes. Před Popeleční středou, kdy začíná velikonoční půst.

V úterý se proto vydal průvod hlineckou místní částí Betlém. Tradiční obyčeje ukázali obyvatelé Blatna.

„Úterý před Popeleční středou bylo tím pravým dnem, kdy se konaly obchůzky. Přesun na víkend si vyžádala až moderní doba, kdy si ne všichni lidé mohou vzít ve všední den volno z práce,“ uvedla Ilona Vojancová, ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina, kam Betlém patří.

Ve 14 hodin bylo maškarám na náměstí uděleno povolení k obchůzce, následně se vydal veselý průvod na Betlém. Masky obešly roubenky a poté se s masopustem rozloučily tradičním obyčejem nazvaným porážení kobyly.

Maškara z Blatna.

Maškara z Blatna.

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO 16. 11. 2010. Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý, jež předchází Popeleční středě. Tedy končí šest týdnů před Velikonocemi. Masopustní období končilo veselou a často rozpustilou obchůzkou průvodu maskovaných postav.

Nemohly chybět začerněné tváře

„Na Hlinecku máme doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích, jako Hamry, Studnice nebo Vortová, se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů,“ uvedla Vojancová.

Součástí každého průvodu jsou masky, které mají svoji stanovenou roli. Protože kořeny masopustních obchůzek sahají až do pohanských dob, mají některé zvyky poněkud drsnější podobu. Ta je však k vidění především při „domácích“ pochůzkách přímo ve vesnicích.

Lidé, kteří se přišli podívat do Betléma nebo již před časem do skanzenu na Veselý Kopec museli počítat s různými žerty masek, nebo s pomalováním speciální černou barvou.

„Lidé, kteří chodí při obchůzkách vědí co si mohou dovolit. A je jasné, že je rozdíl mezi tím, když jsou někde vlastně jako hosté, nebo když jsou doma. Tam se navíc všichni znají, každý počítá s tím, co se bude dít a je proto pravda, že podoba masopustu přímo ve vesnicích je trochu ostřejší,“ řekla Vojancová. Doba masopustu byla také spojená se zabijačkami a hodováním.

Popeleční středou však začíná doba půstu, která trvá 40 dní, kromě nedělí. Postní praxe byla v minulosti poměrně namáhavá - nejedlo se maso, ryby, vejce a mléčné produkty a bylo zvykem jíst jednou denně.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.