V nových domovech ve Slatiňanech mají klienti bydlení jako ve vlastních domovech.

V nových domovech ve Slatiňanech mají klienti bydlení jako ve vlastních domovech. | foto: Michal Klíma

Ústavy se vylidňují. Handicapovaní si zvykají na běžný domácí život

  • 0
Pardubický kraj přeměňuje všech sedm sociálních zařízení ústavního typu, které má ve správě. Řada klientů s lehkým až středně těžkým mentálním postižením tak získává možnost včlenit se do společnosti.

„Celkem je v sedmi zařízeních tohoto typu v kraji na 850 osob, z toho zhruba 350 klientů už nyní žije v komunitním bydlení. Do tří let by v domácím prostředí mohlo žít dalších 120 lidí. Přibližně 200 klientů má také pracovní uplatnění, čímž se kvalita jejich života zásadně změnila,“ uvedl radní pro sociální péči Pavel Šotola.

Domov pod Kuňkou provozuje sociální službu chráněné bydlení čtvrtým rokem. „Jde o myšlenku, která umožňuje uživatelům mimo ústav poznávat život se všemi jeho klady i zápory. Uživatelé jsou individuálně připravováni na život, jaký je běžný pro jejich vrstevníky bez handicapu,“ řekl ředitel Domova pod Kuňkou Tomáš Černík.

V Domově na zámku v Bystrém u Poličky bydlí už jen 51 klientů z původní kapacity 119. Do tří let se má téměř vylidnit, neboť i zde se klienti přesouvají do bytů s různými typy služeb.

„Naši klienti toho mají většinou ještě hodně před sebou, proto se jim snažíme hledat práci nebo různé pracovní činnosti, podařilo se nám to pro šedesát z nich, šest dokonce uspělo na volném trhu práce. Vybíráme takové činnosti, které klienti zvládnou téměř sami, neměl by to za ně dělat náš pracovník, ten může jen radit,“ uvedl ředitel Ivo Musil.

Pro postižené chystají dvojdomky

Také řada klientů svitavského Domova na rozcestí žije ve městě a hlavní sídlo v bývalém klášteře pomalu opouští.

„Už na jaře by se mohla odstěhovat administrativa a příští rok se chceme ucházet o evropské dotace na výstavbu dvou dvojdomků celkem pro 24 klientů, a tím bychom posléze uvolnili celý zbytek budovy. V současné době z celkového počtu 114 klientů jich už 72 žije v některém typu komunitního bydlení a 39 jich má pracovní uplatnění,“ uvedl Šotola.

Zatím zde šli hlavně cestou nájemního bydlení. „Velmi se nám osvědčilo uzavírat roční nájemní smlouvy. Můžeme se díky tomu přizpůsobit momentální situaci klientů,“ řekla ředitelka Jaroslava Filipová. I zde jsou lidé, kteří zvládnou bydlet samostatně jen s podporou a občasným dohledem klíčového pracovníka, a další, kteří mají své sociální pracovnice 24 hodin denně v domě.