Fúze nemocnic má zastavit jejich neustálé zadlužování tak, aby jim už nemusel Pardubický kraj posílat peníze na provoz. Politici tvrdí, že jedna velká firma s obratem tři a půl miliardy korun je silnější, vyjedná větší platby od pojišťoven, ušetří společnými nákupy. Ovšem pacienti ani zaměstnanci nemocnic nevědí, co to bude pro ně v praxi znamenat.
„Máme tak málo informací, že je těžké se k fúzi vyjádřit. Nevíme, co bude,“ řekl primář dětského oddělení chrudimské nemocnice David Kasal, který je zároveň poslancem hnutí ANO a fúzi v minulosti kritizoval.
Nejkontroverznějším tématem je případné slučování nebo zavírání některých oddělení z úsporných důvodů. Ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald řekl, že s ničím takovým v dohledné době nepočítá.
„V horizontu dvou let to nebude na pořadu dne, spíše se budeme snažit najít jednotlivým oborům správnou náplň, zvažovat další investice tak, aby se rozvíjelo to, co je z dlouhodobého pohledu udržitelné a smysluplné,“ uvedl Gottvald. Pacienti tak budou i nadále chodit do stejné spádové nemocnice a na oddělení, na která jsou zvyklí.
Zatímco v minulosti si sloučení nemocnic v Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Svitavách a v Litomyšli přáli zejména zaměstnanci pardubické nemocnice, teď tam nadšení pro fúzi ochladlo. Z jednoduchého důvodu - krajská nemocnice už hospodaří i díky vstřícnější úhradové vyhlášce lépe. A najednou se zdá, že pardubická nemocnice by mohla na ty okresní doplácet.
Nemocnice Pardubického krajeAkciová společnost s ročním obratem více než 3,5 miliardy korun a se zhruba 4500 zaměstnanci se svou velikostí řadí mezi desítku největších nemocnic v zemi. Její součástí jsou nemocnice v Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Svitavách a v Litomyšli. V čele nemocnice stojí tříčlenné představenstvo, jehož předsedou a generálním ředitelem je Tomáš Gottvald, jenž dosud vedl Pardubickou krajskou nemocnici. Jeho dvěma náměstky jsou Vladimír Ninger pro zdravotní péči a Petr Rudzan pro řízení a provoz. |
„Rozumím těmto obavám, na druhé straně v roce 2011 i 2012 šly krajské prostředky zejména do Pardubic a mohlo se zdát, že na to tehdy doplácely menší nemocnice. Z dlouhodobějšího pohledu je to irelevantní, důležité je, aby se tu v horizontu pěti deseti let z nemocnic stala stabilní silná společnost,“ řekl Gottvald.
„Principem solidarity, kdy jsou zdravotnické vyhlášky nepříznivé pro malé nemocnice, zajišťujeme rozmístění akutní zdravotní péče po celém našem kraji,“ řekl náměstek hejtmana odpovědný za zdravotnictví Roman Línek.
I když politici nemocnice spojili kvůli úsporám, těžko čekat, že už první rok přinese viditelné výsledky. Nemocnice jsou totiž formálně propojené, ale uvnitř se nechovají jako jedna firma. Například společné centrální nákupy, o nichž se léta mluví, zatím nefungují.
„Centrální nákupy jsou nejpodstatnější, ale dodnes nevíme, jak budou organizované a kdo je bude mít na starosti,“ řekl primář David Kasal.
Postupně se bude centralizovat účetnictví či IT technologie. V nemocnicích chybí i lepší spolupráce mezi odděleními v různých městech.
„Někdy je těžké pro pacienty, kteří už mají léčbu za sebou, sehnat v nemocnicích v kraji jiné lůžko. Lepší kooperace s regionem by nám řadu postelí uvolnila. Předpokládám, že po spojení nemocnic do jediného celku bude spolupráce snazší,“ uvedl primář onkologie pardubické nemocnice Jaroslav Vaňásek.
Vyšší mzdy mohou způsobit ztráty
Zatímco úspory se budou vedení nemocnic hledat těžko a pomalu, nejpodstatnější část nákladů nemocnic - mzdy, se letos zvýší. A je tu nebezpečí, že ztráty opět porostou.
„Víme, že zaměstnanci očekávají nárůst mezd a jistě si ho zaslouží. Je ale potřeba, aby si byli všichni vědomi toho, že v posledních dvou letech pracně dosažená ekonomická stabilita se tím nesmí rozkolísat. Management musí počítat s tím, že i do budoucna musí být zachován trend loňského roku, tedy vyrovnané hospodaření,“ upozornil náměstek hejtmana Roman Línek.
