Rokokovému zámku v Nových Hradech se oprávněně přezdívá "české Versailles".

Rokokovému zámku v Nových Hradech se oprávněně přezdívá "české Versailles". | foto: Michal Klíma, MAFRA

Jak jedna smyslná noc v Nových Hradech může změnit pohled na operu

  • 0
Filozof a zarytý materialista Leopold Sturgis v závěru komedie Woody Allena Sex noci svatojánské umírá. Po odchodu na onen svět se vrací ke svým přátelům se skvělou zprávou. Na druhé straně přece jenom něco existuje.

Jedna čarovná, smyslná noc dokáže změnit celý život. A když ne život, tak určitě pohled na operu. Tak, jako se to dost možná podařilo tvůrcům inscenace opery Královna víl Henry Purcella inspirované Shakespearovou hrou Sen noci svatojánské.

Poslední pořad Smetanovy Litomyšle, který bude v barokním přírodním divadle na zámku v Nových Hradech uveden ještě ve středu a čtvrtek, se snaží uspokojit všechny divákovy smysly. Ale pozor, k tomu samozřejmě nestačí jen zahrát, počkat si na potlesk a rychle pryč.

Královna víl (The Fairy Queen)

90 %

Předloha: Henry Purcell

Režie: Magdalena Švecová

Dirigent: David Švec

Pořadatel: Smetanova Litomyšl

Ještě před přivítáním hostů zámeckým pánem Petrem Kučerou tu do šplouchání vody z vodotrysků hrají flétny, zanedlouho zazní fanfáry a je tu přípitek. Návštěvníka tu hýčkají příjemným domáckým občerstvením, při kterém lidé mohou sledovat taneční kreace, ve kterých se předvede i hostitel.

Anebo má někdo zájem vyrazit do parku? Prosím. Zvuk cemballa a houslí ho přiláká do altánu, ve které podává dirigent David Švec předkrm z lahodných kousků staré hudby. Koho pak překvapí, že tu návštěvníka uprostřed zahrad nečekaně obklopí zpívající elfové?

Za hodinu před začátkem opery se nedá stihnout vše, co na tom, hlavní je nikam nespěchat. Co ještě? Vychutnat ladění Souboru historických nástrojů Le Chamarré Château Ensemble a pozvednout obočí, když mezi diváky usedne dirigent Libor Pešek.

Operu Henry Purcella režisérka Magdalena Švecová nemilosrdně ořezala. Nezdá se však říct, že by to byla svatokrádež. Počet zpívaných roli zredukovala z dvaceti na pět. Děj notoricky známého příběhu posouvají dopředu tanečníci.

Třeba takový Puk Tomáše Janků si za taneční roli vyslouží při děkovačce stejný či spíše ještě větší větší potlesk než zpívající Titanie Lenky Máčikové, anebo Oberon Jiřího Sulženka. A po právu.

Kdo bude hledat chyby, najde je. Zima - teplota před půlnocí klesla na 12 stupňů bohužel ani trochu nepřipomíná allenovskou noc plnou vášní. Staré nástroje statečně bojovaly s chladem a vlhkem, ale mnohdy souboj o přesný tón prohrály. Ale díky za tu prohru.