Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevěná Bára u Chrudimi je nejhezčí rozhlednou Pardubického kraje

  12:13aktualizováno  12:13
Ačkoliv je okolí Pardubic a Chrudimi spíše rovinaté, rozhledna Bára stojí na kopci a je z ní při dobré viditelnosti vidět na Chrudim, Pardubice i vzdálený Hradec Králové. Právě tuto rozhlednu jste zvolili jako nejhezčí Pardubického kraje. Vybrat jste mohli ze sedmi, které nominoval odborník Jan Nouza.

Rozhledna Bára u Chrudimi | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Krajské kolo o nejhezčí rozhlednu Pardubického kraje bylo tajné, hlasovat jste mohli do středy 3. srpna do dvanácti hodin. Dvě rozhledny s nejvyšším počtem hlasů postupují do celostátního kola. Za Pardubický kraj je to Bára u Chrudimi a Křížová hora u Červené Vody. Jméno té nejkrásnější se dozvíte v úterý 9. srpna.

Které rozhledny se dostaly do celostátního kola

Rozhledny do ankety nominoval odborník Jan Nouza, autor televizního pořadu o rozhlednách. Snažil se vybrat zajímavé rozhledny, které budou rozmanité jak architekturou, tak místem, na kterém stojí a dobou vzniku.

Výsledky ankety o nejhezčí rozhlednu kraje - zde

Rozálka u Žamberka

Rozhledna Rozálka u Žamberka

Rozhledna postavená na kopci o nadmořské výšce 470 metrů nad mořem má zajímavou architekturu. Je postavená do tvaru husitské hlásky podle vzoru rozhledny Hýlačka u Tábora.

Z plošiny kryté dřevěné rozhledny z roku 1932 je vidět na Orlické hory, město Žamberk nebo Bukovou horu.

Suchý vrch v Orlických horách

Rozhledna na Suchém vrchu v Orlických horách

Rozhledna a bývalá vodárenská věž z roku 1932 je součástí Kramářovy chaty, která už několik let čeká na opravu po požáru.

Betonová rozhledna prošla během let mnoha úpravami, poslední proběhla v roce 1986 a rozhledna při ní dostala charakteristický tvar hřibu. Po výstupu 130 schodů se návštěvníkům otevře široký výhled do okolí, je vidět například až na Praděd v Jeseníkách.

Lázek u Lanškrouna

Rozhledná Lázek u Lanškrouna

Kopec Lázek u Lanškrouna, který je nejzápadnějším výběžkem Jeseníků, má zajímavou historii. První rozhledna tu stála už v roce 1912, kvůli poloze byla ale sudetských Němců a dlouho nevydržela.

Jan Nouza

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

Současnou dřevěnou stavbu postavil Klub českých turistů v roce 1933. K rozhledně se turisté dostanou pohodlně, až na vrchol totiž vede asfaltová cesta, po níž lze vyjet autem.

Andrlův Chlum u Ústí nad Orlicí

Rozhledna Andrlův Chlum

Na kopci nad Ústím nad Orlicí stály postupně dvě rozhledny, obě však byly postupně zničeny. V roce 1996 se místní sdružení zasloužilo o výstavbu současné telekomunikační věže s rozhlednou v jednom.

Podle některých odborníků rozhledna začala éru multifunkčních železných věží. Každoročně se na ní také pořádá hasičská soutěž v běhu do vrchu.

Jarošovský kopec u Budislavi

Toulovcova rozhledna na Jarošovském kopci u Budislavi

Poměrně nová rozhledna z roku 2002 je první ze série rozhleden, které na Chrudimsku vybudovalo občanské sdružení Toulovcovy maštale.

K rozhledně za 340 tisíc korun se lidé dostanou snadno, stojí totiž přímo u silnice. Za jasného počasí je odtud vidět Chrudim, Toulovcovy maštale, Orlické hory, Žďárské vrchy a mimořádně i Jeseníky.

Křížová hora u Červené Vody

Rozhledna na Křížovém vrchu u Červené Vody

Odborník na rozhledny Jan Nouza hodnotí tuto stavbu jako esteticky velmi vydařenou. Železobetonová rozhledna netradičního vzhledu je vysoká 25 metrů a otevírala se v roce 2007.

Majestátní věž se za krátkou dobu své existence stala dominantou okolí. Vyrostla na tradičním výletním i poutním místě, kde na začátku dvacátého století stála turistická chata a konaly se tu poutní slavnosti.

Stavba rozhledny byla složitá, protože za špatného počasí se na vrchol kopce nedostala nákladní auta se stavebním materiálem a také přivedení elektřiny v prudkém svahu nebylo jednoduché. Na dlažbě pod rozhlednou je načrtnutý půdorys původního kostela, který na místě stával.

Rozhledna Bára u Chrudimi

Rozhledna Bára u Chrudimi

Správný název rozhledny je vlastně Bára dvě, protože první rozhlednu ve tvaru komolého jehlanu zničilo v roce 2008 tornádo. Současná rozhledna má stejný tvar, ale měla by být pevnější.

Rozhlednu tvoří modřínová prkna z chrudimských lesů vyskládaná na sebe, proti větru by rozhlednu měl chránit systém lan a brzd. Na vrchol se lidé dostanou po úzkém točitém schodišti a je odtud vidět při dobrém počasí až na Hradec Králové.

Hlasování v ostatních krajích





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Noční Pernštýnské náměstí v Pardubicích
Pardubické náměstí se změní na Václavák za okupace 68. Komparzisté vítáni

Pardubické Pernštýnské náměstí se změní na pražský Václavák. Filmaři tam budou natáčet důležité scény celovečerního filmu „Jan Palach“ včetně záběrů z 21....  celý článek

Vazební věznice Hradec Králové
Soud snížil trest matce novorozence z krabice. Neví se, zda po porodu žil

Žena z Chrudimska, která se nepostarala o své čerstvě narozené dítě a jeho tělo později ukryla do krabice, si ve vězení odpyká devět let. Původní patnáctiletý...  celý článek

Obnovený kostel v Janovičkách u Luže.  Dnes se tu konají svatby, křtiny i...
VIDEO: Kostelu u Luže hrozilo zřícení. Po opravě zve na svatby i koncerty

Hudba, divadlo, výstavy i výtvarné umění se setkávají na místě, které bylo ještě před pár lety předurčeno k zániku. O kostel Zvěstování Panny Marie v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.