Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba křižovatky za miliardu skončila, páska se ale stříhat nebude

  9:09aktualizováno  9:09
Před pár dny oficiálně skončila dostavba dálniční křižovatky v Opatovicích nad Labem ležící na nově pojmenované dálnici D35. Kvůli chybějící navazující části se ale ukončení prací obejde bez slavnostní chvíle.

K úpravě terénu použili stavbaři hlínu i štěrk. | foto: Martin Švec, MAFRA

Když silničáři otevírali v polovině prosince první část obchvatu Chrudimi, nechyběly zástupy politiků včetně premiéra, televizní kamery, bohaté občerstvení či tradiční stříhání pásky a ťukání šampaňským. Stavba třetího patra nedaleké opatovické křižovatky je již také kompletně dokončena (snímky z průběhu stavby najdete zde).

Začátkem prosince stavbu testovaly tatrovky se štěrkem:

Jenže vše tentokrát zůstane v tichosti a žádná slavnost se nechystá. Důvod je prostý. Moderní mostní stavba za zhruba 1,7 mliardy korun končí v polích na dohled od tepelné elektrárny. Na své využití si teprve bude muset počkat do doby, než stavbaři postaví další téměř třináctikilometrovou část D35 k Časům.

„Dokončili jsme jednu etapu stavby, která žádným způsobem nepřevezme dopravní zátěž. Dokud nebude sloužit řidičům v plné míře, není se čím chlubit. Těšíme se, až budeme moci předat dílo i s dalším úsekem,“ prohlásil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

Fotogalerie

Estakáda a přilehlý násep jsou poslední stavbou v republice, kterou silničáři loni dokončili. Že dílo „voní novotou“ je patrné na první pohled. Řidiči mířící z Čeperky do Opatovic či tisíce motoristů jedoucích po čtyřproudové Hradubické I/37 tvořící spodní patro, si mohou všimnout perfektně upraveného prostoru pod dvojicí mostů.

Dobře viditelné na mostech i přilehlé sjezdové a nájezdové rampě jsou tmavý asfaltový koberec, zelené zábradlí či čistá svodidla. Tuny štěrku pak zaplnily v minulých dnech úhledně srovnanou půdu, na které ještě před pár týdny parkovala technika silničářů či stály stavební buňky. Dnes už není po strojích či dělnících ani památka.

„Teď cítím úlevu, ale s odstupem času na stavbu budu rád vzpomínat,“ prohlásil počátkem prosince stavbyvedoucí ze společnosti Skanska František Groulík.

Podívejte se, jak to na jaře 2015 vypadalo na stavbě:

Je vidět až do Krkonoš

Pod jeho dohledem rostly mosty, které se na mohutných pilířích tyčí místy až do výše dvaceti metrů. Není proto divu, že ze stavby zasazené do rovinaté krajiny bylo možné mnohdy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš.

Řidiči si však všímali jiných věcí. Od dubna 2014 projížděli po Hradubické pod vybudovanou ochranou konstrukcí, která měla zabránit případnému pádu vybavení stavbařů. Tato „střecha“ pak sloužila až do prosince loňského roku. Její odstranění si vyžádalo jednu z posledních uzavírek, se kterými se museli řidiči během výstavby mnohokrát vypořádat.

Postup prací spočívající zejména v pohybu obří posuvné konstrukce zvané skruž do dalších částí rostoucí autostrády zapříčinil, že na okružní křižovatce ve druhém patře docházelo k nutným uzavírkám a změnám ve vedení provozu. Mnozí řidiči byli zmatení a při hledání správného směru cesty bloudili. Nicméně příznivé počasí mělo za následek zkrácení doby některých uzavírek.

Svodidla silničáři možná sundají

Na stavbě křižovatky se spotřebovalo na 40 tisíc kubíků betonu a zhruba 5,5 tisíce tun železa. Pevnost díla ještě v prosinci otestovaly při zátěžových zkouškách plně naložené tatry.

Nyní na nové plochy jen tak někdo nenajede. Před rampami totiž silničáři postavili betonová svodidla, která brání vjezdu. Ovšem dostat se na mosty pěšky zatím není složité. ŘSD proto nevylučuje, že zabrání vstupu i zvědavcům, kteří by si chtěli prohlédnout stavbu zblízka.

„Střežit však trvale nějakou část liniové stavby je prakticky nemožné. Nicméně po převzetí díla bude zodpovědnost za její ochranu na nás,“ řekl mluvčí ŘSD Rýdl.

Smůlu by tak mohli mít i případní sběrači kovů, kteří v minulosti „řádili“ na nedalekém postaveném, ale stále neprovozovaném úseku dálnice D11. Na ní zmizely kovové kanály či železné výztuže základů mostu.

„Naši lidé tam dokonce překvapili organizovanou skupinu zlodějů, která si s nářadím přijela pro svodidla. Z tohoto důvodu jsme je sundali a uskladnili,“ dodal Rýdl.

Zda se stejné opatření chystá i zde, nechtěl mluvčí předjímat.
Ani po současném dokončení nebude na stavbě namontované svislé dopravní značení. Chybět bude i to vodorovné a rovněž se zatím upustilo od instalace plánovaných protihlukových stěn.

Jak probíhala výstavba křižovatky v Opatovicích?

Křižovatka začala vznikat jako součást prvního úseku stavby bývalé rychlostní silnice R35 od Sedlic do Opatovic v roce 2006. Slavnostní zprovoznění 4,2 kilometrů dlouhé stavby zakončené právě mimoúrovňovou křižovatkou v Opatovicích proběhlo v listopadu roku 2009. Současně s ní začala řidičům sloužit i rozšířená silnice I/37 spojující obě krajská města. Takzvaná Hradubická tvoří spodní patro. Druhé pak představuje velká okružní křižovatka (rondel), pomocí které se řidiči dostanou z Hradubické na D35 a opačně. Rovných 1000 metrů dlouhá mostní estakáda třetího patra začala podle plánů růst v červnu roku 2010. Jenže po dvou měsících byly veškeré práce na pokyn tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty zastaveny. Stroje se na staveniště vrátily až v červnu 2013. Postupně vznikaly základy pilířů, na kterých pod vedením sdružení Skanska – Metrostav rostly oddělené mosty hlavní trasy čtyřpruhové komunikace široké 24,5 metru. Na ni budou řidiči najíždět ze směru od opatovické křižovatky po 245 metrů dlouhé rampě. Z druhé strany pak vede sjezdová větev dlouhá 320 metrů. Úsek končí na mohutném dvanáctimetrovém náspu, který za postavenými mosty pokračuje dále do pole. Tato poslední část stavby měří 100 metrů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.