Když se před téměř přesně čtyřmi roky pardubický technopark s velkou slávou otevíral, nikoho ani nenapadlo, že celý projekt skončí tak trapně.
Z plánovaného inkubátoru pro vědce a vynálezce zbyla bublina za 300 milionů korun z Evropské unie, která se navíc mění na díru skrz zeměkouli. Ta začíná v Pardubicích a ústí až v daňovém ráji kdesi na Britských Panenských ostrovech. Kdo za to může?
Šéf a "otec" technoparku Jiří Kovář nedávno zemřel, takže už se neobhájí. "Za pád společnosti TechnoPark mohou politici. Nechali nás ve štychu," řekl v rozhovoru pro MF DNES jen pár měsíců před svou smrtí.
Podle něj šéfové kraje či města neudělali dost, aby do podnikatelského inkubátoru přišly firmy. Ten je nyní poloprázdný a vytvořil dluh ve výši 150 milionů korun. Tolik postrádá stavební společnost Geosan Group, která ve Starých Čívicích u Pardubic stavěla.
Kraj i město dávají ruce pryč
Ovšem ani politici se necítí vinni. Naopak nyní dávají od projektu ruce pryč, protože prý netuší, co se v technoparku děje. Navíc například kraj by se rád svého podílu ve firmě zbavil. "Absolutně nemůžeme ovlivnit, co se ve firmě děje," řekl hejtman Radko Martínek.
Těžko však svůj podíl za 150 tisíc korun předá radnici. Město se už o technopark vůbec nezajímá. "Nezměnilo se nic, už to vůbec neřešíme," řekl náměstek primátorky Martin Bílek.
Kromě toho kraj zjistil, že po firmě požaduje finanční úřad kvůli porušení rozpočtové kázně dalších 150 milionů korun, žádost o prominutí platby byla zamítnuta.
Společnost TechnoPark management, která by měla firmu řídit a jediná za ni může jednat, je pasivní. Šéf dozorčí rady Kovář zemřel a dozorčí rada je v rozporu se stanovami pouze jednočlenná. Jediný člen představenstva na výzvy kraje k jednání nereaguje.
Věřitel chce své peníze zpět
Firma TechnoPark Pardubice totiž vznikla v roce 2004 jako komanditní společnost a ta má svou poněkud neobvyklou strukturu. Řídí ji takzvaný komplementář, a tím je v tomto případě akciová společnost TechnoPark Management, komanditisty jsou Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone, v níž drží Pardubice 30 procent akcií.
Rozdíl je v tom, že zatímco komanditisté ručí za závazky jen do výše svého vkladu, komplementář celým svým majetkem. Tím se u zadlužené společnosti vysvětluje, proč sídlí na Britských Panenských ostrovech.
Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, jestli technopark vzhledem ke svým "úspěchům" nebude muset 300 milionů Evropské unii vracet.
Nakonec se ale skomírající projekt podařilo udržet celých pět let při životě, a splnit tak podmínku udržitelnosti, která byla podmínkou evropských dotací. Přestože se nakonec technopark povedlo zachránit, byť v "klinické smrti", zůstaly po něm dluhy ve výši 150 milionů korun.
Věřitelem je firma Geosan. Společnost stále doufá, že se jí podaří dostat své peníze zpět, nechce však říct, jakou cestou. Dluh přitom stále narůstá. Jen úroky z prodlení činí sto tisíc korun denně.
