- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
K Váťovi jsem chodil hodně dlouho (ještě za bolševika) a můřu vím říct, že tam na tý křižovatce se leckdy děly věci....
Mává křídly jak zhulený káně No jo, sravda musí být, ale v jednu chvíli ho minulo auto o fous...
To je zase důležité sdělení. Vožralej si zahrál na regulovčíka.
No, moc mu to ale nešlo, spíš vypadal jak labuťák při obraně teritoria.
Podle komentářů se tu slézají a navzájem obdivují skoro samí notoři.
V klídku, paní Ivo. To víte, chlapi.....
Jinak ten kořen může bejt rád, že někdo z řidišů nevylezl z auta a nerozbil mu hubu...
Konečně nějaký článek, který mě potěšil a pohladil po duši
Tohle bych za regulaci dopravy nepovažoval, nezřízená radost ze života.
Zkoušel, kolika litry chlastu se dají zapít prášky na hlavu? Tak to musel být mazec.
Obyčejný chodec může být podle zákona ožralý jak chce, nemusí se ani podrobit dechové zkoušce (na rozdíl od řidičů), proto nelze mu dát pokutu = na jeho místě bych osobně po zvážení těchto skutečností místo neopustil. Nebo snad chcete, aby i CHODEC musel být střízlivý? Chcete snad pokutovat osoby, které vylezou ožralé třeba z plesu?
není to tak dávno, kdy jsem si ve vlaku sedl v posledním vagónu do kabiny řidiče (pro případ opačného směru) celou cestu asi čtyř zastávek jsem opakovaně troubil. Stav promile odhaduju podobně jako u tohoto veselého pána.
Tímto zdravím zaměstnance ČD ze Šumavy, kteří mi nezavoláním policajtů umožnili svobodný odchod a místo noclehu na záchytce jsem se tak mohl dál věnovat tomu našemu prokletému koníčku..
Měli vám napařit pořádnou pálku.
Takhle jsem před dvaceti lety v Pardubicích dopadl taky. Jen jsem byl na křižovatce před Zelenou bránou, jen v trenkách ( v prosinci ) a odvezli mě na záchytku v Pardubicích. To byly hezký časy.
Tak to my podobně ještě o pár let dříve na křižovatce na opačném konci třídy Míru při popůlnočním návratu z hospody, jeden z nás vylezl na betonový sud a začal řídit dopravu a my ostatní dělali auta. Za chvíli přijelo jedno skutečné - policejní. Ale pokud si vzpomínám, bylo vše vyřešeno domluvou a urychleným opuštěním křižovatky.