Historii je třeba neustále zkoumat a přepisovat. Je dobře, že se to daří. Mám obrovský respekt a úctu k Josefu Šustovi, Augustu Sedláčkovi a dalším velikánům naší historické vědy, ale vždy jsem byl při čtení jejich textů jako na trní, když jsem četl, že až do mincovní reformy krále Václava II. a zaražení velmi kvalitní "stříbrné grošové mince" byly mince v našem království "neřádné, nevalné kvality, tenké plíšky s malou trvanlivostí". Vždy jsem si říkal, jak to? To přece není možné, když i střízlivé zahraniční historické anály udávaly, že se u nás těžila 1/4 - 1/3 evropské těžby stříbra (už v období před objevením nalezišť pod dnešní Kutnou Horou), že by knížata a králové byli tak hloupí, a vyváželi jen neražené stříbro ve formě "cihel" nebo, chcete-li hřiven. A co by v zahraničí za neražené stříbro získávali? Jídlo? Nesmysl. Kovy? Nesmysl. Zbraně a vojáky? Asi ano, ale v takovém množství? Poslední dobou se mnohá dogmata mění. Třeba výzkumem na Vyšehradě, kdy se ukazují nové a mohutné hradební stavby starší než by měly být. Nebo výzkumem v areálu budovaného laserového centra v Dolních Břežanech, kde se ukazuje kontinuální osídlení od doby železné do současnosti. Krásně na sebe navazující stavby kovových hutí i keramických dílen. Žádné odchody Keltů, příchody Germánů a jejich odchod pod tlakem Slovanů se nekonaly. Ti samí obyčejní lidé tu žijí neustále, měnily se pouze vojenské a elitní družiny, sídlící na hradištích a opevněných stanovištích. Je třeba opustit "Jiráskova" dogmata poplatná národnímu obrození a začít opět hledat skutečnou historii, která je mnohem zajímavější než "vědeckopopulární chápání v Jiráskově stylu". Pana Jiráska si samozřejmě vážím a mám jej přečteného celého.
