Můj strýc, dětský lékař, prošel za války několika koncentračními tábory a ztratil v nich celou svou původní rodinu. Po válce se se s podlomeným zdravím ale vrátil, pak se  seznámil s mou tetou a prožili spolu celý krásný dlouhý život. Jako starý muž vzal do kina na film Schindlerův Seznam v Německu svého vnuka, aby věděl, čím jeho dědeček prošel, jaké to skutečně bylo, aby nezapomněl.

Teta mi vyprávěla, že strýc film proplakal a nemohl ani pak dlouho mluvit...

Byl to jeden z nejúžasnějších lidí mého života.

Historie desítky let stará, příběh tolikrát zmíněný a opakovaný... přesto tak silný příběh.