Vstup do Evropské unie přinesl do Pardubického kraje především peníze. Hodně peněz. Miliardy šly do akcí, které by města samotná nikdy ze svých rozpočtů nezvládla.
Přesnou částku je obtížné vyčíslit, peníze směřovaly do kraje z mnoha programů. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ji odhadl na až 20 miliard. "Jde o velmi hrubý odhad, za deset let šlo 18 až 20 miliard korun dotačních prostředků pro všechny žadatele, tedy kraj, města, obce, podnikatele a fyzické osoby," uvedl.
Díky dotacím vznikl například dopravní terminál v České Třebové, hustá síť cyklostezek na Orlickoústecku nebo nová muzea, parky, pohodlné vlakové soupravy, opravené školy i obnovené památky.
Unie přispěla Pardubicím i na luxusní napojení na dálnici. Současně platí, že dotace přinesly další nárůst byrokracie a učinily města závislými na dotacích, bez kterých teď neudělají skoro nic.
Závislost na dotacích
Co evropské dotace přinesly krajiPlus - Lepší životní prostředí - Záchrana památek - Velké a nákladné stavby - Podpora nemocnic, pomoc handicapovaným, pohodlnější cestování Minus - Nárůst byrokracie - Závislost na dotacích - Malá pružnost v rozhodování během stavby - Zbytečné utrácení, nižší efektivita - Narušení volné soutěže |
"Závislost na dotaci je bezesporu určitou ztrátou svobody. Ale v Chrudimi jsme dělali z těchto peněz jen projekty, které jsme chtěli dělat bez ohledu na to, zda jsou k dispozici dotace," uvedl starosta Chrudimi Petr Řezníček.
Politici se shodnou, že více byrokracie a komplikací s dotacemi je bohatě vyváženo přísunem peněz.
"Máme možnost získat zajímavé dotace na smysluplné projekty, to je potěšitelné, byť všechny projekty se jako smysluplné nejeví," uvedl starosta Letohradu Petr Fiala.
V tom je další problém. Čeští politici část peněz přesměrovali na akce, u nichž je záhadou, proč se mají platit z veřejných rozpočtů. Peníze šly například i na golf, modernizaci hotelů, wellness centra. Ale i rozumné akce byly mnohdy nesmyslně velké a nákladné. A města se často vyčerpala spoluúčastí na rozmáchlých projektech.
Peníze z Unie kazí byznys
Eura z Bruselu pomohla i některým firmám. Podnikatelé, kteří umějí napsat lepší žádost o peníze, mohou díky dotacím porážet ty, kteří se spíše věnují tomu, co umějí.
"Podle mne kazí byznys. Přidělují peníze tomu, kdo má velmi mírně řečeno lepší beletristické schopnosti. My lhát neumíme, a tudíž jsme při dřívějších žádostech nic nedostali, nyní už se o to ani nesnažíme," uvedl ředitel firmy Isolit Bravo z Jablonného nad Orlicí Kvido Štěpánek.
Vysokomýtská firma Iveco Czech Republic evropské peníze naopak využila. "Různé typy podpor Evropské unie byly orientovány do různých rozvojových oblastí, a pokud se dobře využily, bylo to ve prospěch rozvoje podnikání jednotlivých žadatelů, tedy i ve prospěch zaměstnanosti," uvedl generální ředitel Pavel Pachovský.
Ale je tu ještě jeden rozporuplný důsledek evropských dotací. Výborně ho ilustruje současná Litomyšl. Město získalo 400 milionů na obnovu zámeckého návrší.
Všude kolem krásného renesančního zámku se nyní opravuje a staví, září tu nové omítky, ale na samotný zámek nepůjde ani euro, byť se tu rozpadají sgrafita a barokní divadlo potřebuje obnovit.
Památkáři totiž nenapsali dobře "beletristickou" práci na téma státní zámek potřebuje peníze také.
Eurodotace se staly synonymem pro byrokracii. "Přílišná administrativní zátěž odrazuje žadatele. Problémy vidím také v nastavení systému auditů. Často se kontroluje již kontrolované," uvedl hejtman Martin Netolický.
Starosta Chrudimi Petr Řezníček zase soudí, že za komplikace často nemůže ani samotný Brusel. "Nabízí se otázka, zda všechno vychází z unijních požadavků, jestli spíše naše centrální orgány nejsou papežštější než papež," řekl.
