Malý Alex se narodil teprve loni v srpnu. Jeho otec má už teď jasno o tom, co by měl chlapec dělat za sport.
„Přál bych si, aby se věnoval biatlonu. Je to sport, který se mi líbí, má budoucnost a také srdce,“ říká dvaatřicetiletý Ondřej Mauš, který pozorně sleduje účinkování českých sportovců na právě se konajícím mistrovství světa ve finském Kontiolahti.
Ostatně už od loňské úspěšné olympiády v ruském Soči je o biatlon v Česku nebývalý zájem. Své o tom vědí v Letohradu, kde sídlí jeden z nejúspěšnějších českých biatlonových klubů u nás.
„Zaznamenáváme větší zájem. A to přesto, že v našem regionu má biatlon obrovskou tradici a klub i jeho práce jsou zde hodně proslulé. Výsledky českých reprezentantů v posledních dvou třech sezonách zřejmě přemluvily i ty, kteří váhali. Uvědomili si, že biatlon je dobrá volba,“ říká vedoucí trenér žactva Jiří Faltus.
Sezonu končí poslední mazání
V klubu je nyní 90 dětí ve věku do patnácti let. Tento počet narostl za poslední tři roky o třetinu.
„Celkem v klubu registrujeme 185 členů včetně závodníků v kategoriích dorostenců, juniorů i dospělých nebo trenérů, rozhodčích a dalších spolupracovníků. Jako biatlonová komunita se scházíme každoročně při,posledním mazání‘ po sezoně ve společnosti členů klubu, bývalých odchovanců, sponzorů, přátel a rodičů. Bývají nás tři až čtyři stovky,“ uvádí Faltus.
Celý klub nyní žije mistrovstvím světa ve finském Kontiolahti. „Naši odchovanci Michal a Ondra nám dělají velkou radost a to, co dokázali s Veronikou a Gábinou ve smíšené štafetě, určitě společně oslavíme právě na našem posledním mazání,“ připomíná Jiří Faltus úspěch čtveřice Michal Šlesingr, Ondřej Moravec, Veronika Vítková a Gabriela Soukalová.
Ne všechny závody ale v Letohradu sledují. Sezona se totiž nezastavila. „Šampionátem žijeme, ale vzhledem k našemu náročnému programu jsme například víkendové závody mistrovství světa nemohli sledovat. Startovali jsme na třetím kole Českého poháru žactva v Jeseníkách. Děti tak sledovaly alespoň výsledky na svých mobilních telefonech,“ vysvětluje Faltus.
A kdy je podle odborníků vhodné s biatlonem začít? „V našem klubu začínají děti sportovat kolem sedmého, osmého roku ve skupině, které říkáme přípravka. Někdy přicházejí i v pozdějším věku, ale je dobré, pokud mají fyzický základ z jiného odvětví, například z atletiky či hokeje,“ říká Faltus.
Výbava vyjde až na 80 tisíc
Rodiče dětí, které se chtějí biatlonu věnovat, se musejí připravit na poměrně velkou investici. A to jak finanční, tak časovou.
„Pořízení materiálu - zbraň, lyže, hole, boty - se u závodníka kategorie žactva pohybuje od 50 až do 80 tisíc. Tímto materiálem náš klub disponuje a sportovcům jej za roční poplatek půjčuje. Další náklady tvoří akce, jako jsou soustředění v létě i v zimě nebo výjezdy na závody. Na těchto nákladech se podílí klub i sportovci,“ vypočítává Faltus.
Jak se do Letohradu dostal biatlon?Počátky lyžování v Letohradě v rekreační a turistické podobě sahají až do doby před 2. světovou válkou a souvisejí především s činností Sokola. Za války organizovaná sportovní činnost ustrnula a byla obnovena po osvobození. První pokusy účasti na veřejných závodech v běhu na lyžích se datují k roku 1952. Již brzy po roce 1968, kdy byl mezinárodně zaveden malorážný biatlon, se v tehdejším Československu rozběhla soutěž družstev - první a druhá liga. V Letohradě byl založen 1. 1. 1970 pod hlavičkou Svazarmu „Klub branných sportů“ (KBS). Počátkem 70. let získal možnost tréninku střelby v opuštěném šedivském kamenolomu - dnešním areálu. |
Se střelbou se začíná v devíti nebo deseti letech. Děti střílí ze vzduchovky na vzdálenost deseti metrů. Na rozdíl od velkých biatlonistů mají při tréninku i při závodech zbraň ve stojanech na střelnici.
„To znamená, že nezatěžují svůj ještě se vyvíjející organismus. Zbraň si berou až před samotnou střelbou a pak provádějí manipulaci se zbraní. Rozdíl je ještě v tom, že žáci střílí pouze vleže,“ říká Faltus.
Příprava dětí se neodehrává jen na běžkách a na střelnici - je velmi pestrá. „V létě se vedle standardního běhu a střelby věnujeme také in-line bruslení, cyklistice, chodíme na kajaky, hrajeme hry, učíme děti základům lezení a hodně se zaměřujeme na obratnost. V zimě pak trénujeme oba běžecké styly, tedy klasiku i bruslení, ve kterých se také konají pohárové závody,“ uvádí Tomáš Hermann z letohradského biatlonového klubu.
