Na místo záchranného archeologického výzkumu před stavbou D35 zamířil nedávno k Rokytnu na Pardubicku ministr dopravy Dan Ťok. V minulém desetiletí politici tvrdili, že touto dobou bude v těchto místech už plně frekventovaná dálnice.

Na místo záchranného archeologického výzkumu před stavbou D35 zamířil nedávno k Rokytnu na Pardubicku ministr dopravy Dan Ťok. V minulém desetiletí politici tvrdili, že touto dobou bude v těchto místech už plně frekventovaná dálnice. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Úspěch, nebo propadák? Pro koalici je D35 pokrok, pro opozici moc malý

  • 10
Největším problémem kraje zůstává stejně jako před posledními parlamentními volbami doprava. Zvláště pak pomalá výstavba dálnice D35. Částečného úspěchu se ale podařilo dosáhnout. První dva úseky klíčové silnice by se měly začít stavět letos. Shodli se na tom oslovení lídři koaličních stran. Opozice ale považuje vývoj stavby za neúspěch.

Úspěch, nebo propadák? Pohled krajských lídrů pro říjnové parlamentní volby na přípravu stavby dálnice D35 se značně liší. Zástupci vládních stran se kasají, že se konečně věci daly do pohybu a že se poprvé koplo do země.

„D35 je ohromný úspěch, i když jen dílčí, mělo by to být rychlejší. Podařilo se prosadit novelu zákona na urychlení výstavby, díky níž se zrychlil výkup pozemků, zajištěno jich je na prvních dvou úsecích 99 procent,“ uvedl v anketě lídr a poslanec za ANO Martin Kolovratník.

Pravdou je, že právě on se v případě stavby spojnice mezi severem a východem Pardubického kraje silně angažoval a účastnil všemožných jednání se zemědělci i dalšími majiteli potřebných pozemků.

To oceňuje například i krajský lídr KDU-ČSL Marek Výborný, který momentálně pracuje jako ředitel pardubického gymnázia Mozartova. „Postup prací na D35 mohl být rychlejší, ale první etapy z Opatovic do Ostrova jsou na počátku výstavby. Poslanci za kraj v tom dělali maximum možného,“ uvedl Marek Výborný.

Zástupci opozičních stran však vidí situaci dramaticky jinak. Podle nich je posun v případě náhrady dnes zoufale ucpané silnice I/35, která vede třeba centrem Vysokého Mýta nebo Litomyšle, příliš malý.

Současná vláda příliš nepokročila

„S D35 se z pohledu občana za poslední čtyři roky nestalo vůbec nic. Dokonce nejsou ani vykoupeny všechny pozemky na prvních dvou úsecích. Je otázkou, kdy se uzavře výběrové řízení na zhotovitele,“ uvedl lídr TOP 09 a poslanec Jiří Skalický.

Podobný názor má i současný lídr ODS Simeon Karamazov. „Vyjmenované problematické oblasti regionu včetně dálnice D35, které potřebují řešení, v podstatě zůstávají. Současná vláda v jejich řešení příliš nepokročila,“ uvedl poslanec Karamazov.

Podobně jako ve své pozici zastupitele na pardubické radnici je i v pozici volebního lídra poněkud umírněný Václav Snopek z KSČM. Alespoň na opozičního politika. Podle něj totiž vládní strany dokázaly přece jen dlouhou odkládanou stavbu rozpohybovat.

Lídři si pochvalují alespoň opravy menších silnic

Vyšší dynamika financování se v posledním roce projevila v přípravě dálnice D35, kde na prvním úseku už probíhají archeologické práce. K dispozici jsou i 2,7 miliardy korun na přivaděče k dálnici, které by mohly být hotové společně s D35,“ uvedl Snopek.

Poměrně velká shoda naopak mezi jedničkami stran panuje v tom, že se v regionu začalo lépe dařit opravování silnic nižších tříd. „I když je u D35 a oprav silnic pořád co zlepšovat, dosáhli jsme pokroku v dopravě například tím, že jsme v součinnosti s vládou dokázali maximálně využít evropských fondů na rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd, stejně jako navýšit finance, které jdou z rozpočtu SFDI na opravu silničního fondu,“ uvedl lídr, poslanec a ministr pro lidská práva za ČSSD Jan Chvojka.

Chválí i opozičník Snopek, který je spokojen především s částkami, které do rekonstrukcí krajských silnic v posledním období putovaly. Vadí mu však špatný stav silnic třetí třídy a mostů, které podle něj potřebují plošné opravy.

„Doprava i nadále zůstává problémem číslo jedna. Mezi léty 2013 až 2016 bylo vynaloženo na rekonstrukce oprav silnic druhé a třetí třídy 2,576 miliardy korun. Daří se udržovat páteřní síť silnic druhé třídy, největším problémem, který se prohlubuje, jsou silnice třetí třídy, asi dva tisíce kilometrů, kde přibližně 75 procent je v havarijním stavu. Vážným problémem zůstávají mosty a propustky, v současné době je v havarijním stavu 50 těchto zařízení. Ročně jsme schopni ufinancovat sedm až osm oprav mostů,“ dodal Václav Snopek.

,