Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtenáři litují pardubických hotelů a rozhledny, přidali i své tipy

  12:00aktualizováno  13. března 12:22
Stesk po tancovačkách a touha pořádně se rozhlédnout z Králického Sněžníku. Možná právě tyto emoce ovlivnily výsledek hlasování o zmizelých stavbách v Pardubickém kraji. Těsně vyhrál pardubický hotel Grand o tři hlasy před rovněž pardubickým hotelem Veselka a rozhlednou ze Sněžníku na druhém místě.

Vpravo hotel Grand v Pardubicích, konec první poloviny 20. století | foto: Státní okresní archiv Pardubice

Na dalších místech jsou už s větším odstupem kostel sv. Floriána ve Svitavách a chrudimský hostinec Na Bumbálce. Čtenáři, kteří rozdali 817 hlasů, se ale nespokojili jen s redakčním výběrem. Do diskuse pod článkem jste nám psali i další tipy.

"Nám ve Vysokém Mýtě chybí monumentální budova z konce devatenáctého století, kasárna 30. pěšího pluku, která tvořila součást jednoho z nejzachovalejších rakousko-uherských kasárenských celků," napsal například uživatel s přezdívkou ischa a přidal ještě budovy pivovaru.

V Hlinsku si zase lidé v šedesátých letech postavili podle diskutéra "cestnyobcan" v akci "Z" koupaliště. "Dnes se mohou jen dívat přes plot, jak zarůstá mlázím. Pamětníci znají dětský i velký bazén, skluzavku, louku na opalování s romanticky projíždějícím parním vlakem na náspu nedaleko, převlékací kabinky," lituje čtenář.

Výsledky ankety o nejvíce postrádané stavbě zde

Johny_S reagoval na zařazení hostince Na Bumbálce v Chrudimi. A netroškařil: "Mně chybí prakticky celé Kateřinské Předměstí. Bylo tam pár opravdu pozoruhodných staveb, některé i památkově chráněné. Jsou pryč, zůstal gotický kostelík obklopený paneláky a pár cihlových domů."

Za všechny tipy děkujeme, v budoucnu se jim budeme věnovat.

Veselka, staletý hostinec spjatý s aviatikem Kašparem

Nejstarobylejší stavbou v našem výběru byl hotel Veselka. Stával na západním konci dnešní třídy Míru v Pardubicích. Hostinský dům stejného názvu tam vznikl už na konci 17. století. Zanikl za normalizace, ale stále žije řada lidí, kteří vzpomínají na nejslavnější éru Veselky.

Hotel Veselka v Pardubicích
Demolice hotelu Veselka v Pardubicích v roce 1972
Demolice hotelu Veselka v Pardubicích v roce 1972, na snímku dole dnešní pohled

Vlevo hotel Veselka v Pardubicích zachycený na fotce kolem poloviny 20. století, dále demolice v roce 1972.

Její bouřlivý rozvoj začal, když dům v roce 1802 koupil František Kašpar, pradědeček prvního českého aviatika Jana Kašpara. Po jednom z požárů vznikl v hostinci i taneční sál. Jeho kapacita brzy nestačila, a tak na konci padesátých let 19. století vznikl sál Odeon.

"Stal se významným společenským centrem, střediskem kulturního života Pardubic i širokého okolí. Nabízel nejen plesy či divadelní představení, ale umožňoval konání schůzí spolků i koncertů," uvádí web pardubické radnice s připomínkou vystoupení Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.

Ostatní ankety najdete zde

Veselku si oblíbili cizinci, hostila císaře Františka Josefa I. i T. G. Masaryka a za neustálých přestaveb se dál rozšiřovala. Aviatik Jan Kašpar nechtěl hotel vést a pronajímal ho, ovšem také investoval. V roce 1915 tak v novém sále zahájilo promítání kino Imperial.

"V roce 1925 byla uskutečněna poslední výraznější přestavba Veselky, tehdy byly vytvořeny četné klubovní místnosti a opět rozšířena ubytovací kapacita, podnik tak mohl nabízet celkem 110 hotelových pokojů," píše se na webu pardubice.eu.

Za okupace pracoval ve vinárně Veselky jako číšník Josef Valčík z výsadku Silver A. Majitel hotelu Arnošt Košťál byl za protifašistickou činnost popraven.

Po znárodnění se v roce 1950 hotelové pokoje přeměnily na kanceláře národního podniku Restaurace a jídelny a postupně chátraly. I přes protesty obyvatel byl v sobotu 26. srpna 1972 v šest hodin ráno hostinec Veselka za účasti davu přihlížejících odstřelen.

V bývalém hotelu Grand se nakupuje

Je lepší mít ve městě chátrající hotel se zašlou slávou, nebo ne zcela využité nákupní centrum? Tato otázka se dnes znovu vtírá do mysli mnoha Pardubákům. Na konci 90. let minulého století ovšem úvaha nad hotelem Grand takto nestála.

Tehdy se rozhodlo o tom, že chátrající dominanta třídy Míru už pocestné ani tanečníky nebo svatby hostit nebude a stane se nákupní galerií. Ty měly tehdy punc něčeho nového a i nákupní centrum Grand v prvních letech provozu kvetlo.

Vpravo hotel Grand v Pardubicích, konec první poloviny 20. století
Vpravo hotel Grand v Pardubicích, 50. léta dvacátého století
Nákupní centrum Grand, kdysi stejnojmenný hotel v Pardubicích, únor 2012
Nákupní centrum Grand, kdysi stejnojmenný hotel v Pardubicích, únor 2012

Zleva hotel, dnes nákupní centrum Grand v Pardubicích od první poloviny 20. století po současnost.

Od konce roku 2008 mu ovšem silně konkuruje Afi Palác na opačném konci městského bulváru. Do gigantického centra se přesunula i část obchodníků z Grandu (více o problémech třídy Míru a Grandu čtěte zde).

Rodný list Grandu, jehož vnější podoba i při moderní rekonstrukci zůstala do značné míry zachována, je impozantní. Tvář mu v letech 1927 až 1930 vtiskl architekt Josef Gočár a jím navržené mramorové schodiště slouží dodnes.

"Největší moderně zařízený hotel ve městě nabízel svým návštěvníkům restauraci, velkou kavárnu, bar, hernu s kulečníkovými stoly či prostorný společenský sál," připomínají stránky radnice. Bylo tam také kino. Po několikerém střídání majitelů ale hotel přestal na začátku devadesátých let sloužit veřejnosti.

Multikino je v Grandu dodnes. Daří se také zavedeným obchodům, které mají stálé zákazníky, ale přilákat nové obchodníky i nakupující je těžké.

Rozhlednu na Králickém Sněžníku možná čeká znovuzrození

Impozantní rozhledna z kamení a dřeva o dvou k sobě přiléhajících věžích stála na vrcholu Králického sněžníku od roku 1899 do roku 1973, kdy byla jako zchátralá kvůli bezpečnosti návštěvníků stržena. Existuje ale naděje, že v dohledné době bude Sněžníku rozhledna nová.

Stará rozhledna na Sněžníku

Stará rozhledna na Králickém Sněžníku

Ta, na níž pamětníci vzpomínají, měla dvě vyhlídkové plošiny, nejvyšší ve více než třiatřiceti metrech. Právě to umožnilo rozhled po celém panoramatu z nejvyššího vrcholu Pardubického kraje.

Zatímco první už neexistující rozhlednu postavil německý turistický spolek a strhli Poláci, v usilování o budování podobné vyhlídkové věže se zdá být aktivnější česká strana. Ovšem na polskou spolupráci spoléhá.

Sdružení Patriot očekává, že by stavba mohla přijít na 30 milionů, což předpokládá přízeň Pardubického kraje, i sousedního hejtmanství v Olomouci a Dolnoslezského vojvodství v Polsku. Část peněz má dodat i veřejná sbírka.

"Snahou je využití co nejvíce přírodních materiálů. Hlavně kámen a dřevo. V prostoru by mohlo vzniknout i občerstvení, případně meteorologická stanice," vypočítal nedávno pro MF DNES Jan Králík ze sdružení Patriot (více o plánech čtěte zde).

Hostinec Na Bumbálce ustoupil stavbě průtahu Chrudimí

Chrudimský hostinec Na Bumbálce býval původně dvorem u vinice zvaným Pres, pivo se zde čepovalo od konce 18. století.

Někdejší hostinec Na Bumbálce v Chrudimi
Místo, kde stával hostinec Na Bumbálce v Chrudimi

Někdejší hostinec Na Bumbálce v Chrudimi a současná podoba místa.

Hostinec stával na křižovatce ulic Rubešovy, Moravské, Na Valech a Topolské, která zanikla při budování průtahu městem. Zachován zůstal objekt, u něhož dnes ústí lávka pro pěší přes rozšířenou komunikaci.

Dnes na hospodu nejvíc vzpomínají lidé, kteří si na začátku sedmdesátých stavěli svépomocí bydlení na nedalekém sídlišti pod hasičárnou. Jedině tam se totiž mohli najít a napít.

Do Bumbálky se vcházelo vstupní chodbou, kde vpravo byla malá kuchyňka a vlevo se odbočovalo do sálu, kde stálo osm stolů. Byla tam i kamna, ale vedoucí v nich zásadně netopila, jen v zimě oheň markýrovala tím, že do kamen postavila svíčku. V létě zase chodila po lokále bosá.

Na topících kamnech v kuchyňce připravovala rychlá hospodská jídla, ale také ohřívala donesené pokrmy. A nejen to. "Pane Slejška, vy to máte dneska ňáký dobrý," pochválila občas hosta. Na záchod se chodilo zásadně tam, kde dřív bývalo hnojiště.

Celá hospoda i statek musely ustoupit nově budované silnici, která spojuje dnešní čerpací stanici a hypermarket.

Kostel sv. Floriána ve Svitavách padl za oběť silnici

Dějiny kostela sv. Floriána byly spjaty se svitavským špitálem. Po dokončení hrubé stavby se do ještě nezařízeného interiéru v roce 1734 nastěhovali špitálníci.

V roce 1818 oheň zničil střechu, věž i zvony, ale ještě téhož roku byla budova opravena. K roku 1840 se vážou zprávy o výdajích na omítky a zhotovení obrazů sv. Trojice svitavským malířem Johannem Dittmannem. Uvnitř bývaly tři oltáře.

Kostel sv. Floriána ve Svitavách kolem poloviny 20. století
Interiér kostela sv. Floriána ve Svitavách v roce 1960
Odstřel kostela sv. Floriána ve Svitavách 25. července 1976
Pohled na místo, kde ve Svitavách stával kostel sv. Floriána.

Kostel sv. Floriána ve Svitavách, jeho odstřel v roce 1976 a současná podoba místa.

"V přilehlých sousedních budovách se nacházela od roku 1776 také triviální škola," uvádí historik Radoslav Fikejz z muzea ve Svitavách. S městským kostelem disponovala římskokatolická církev.

"V roce 1951 však o užívání kostela zažádala Církev československá husitská a její žádosti bylo vyhověno. Stavba byla poté přes odpor katolické církve násilím otevřena a zabrána," uvádí historik.

Interiér se dočkal částečné opravy, ale kvůli nedostatku věřících byl vnitřek kostela částečně využíván jako kolumbárium. V 70. letech minulého století už to byla opuštěná stavba rejdištěm vandalů.

"Osud barokní stavby se naplnil v neděli 25. července 1976 dopoledne. Stavba byla podminována a následně odstřelena. Podařilo se zachránit pouze zlomek zařízení. A na místě duchovní stavby jezdí bezduchá auta," uzavřel Fikejz.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Pardubický kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Zbytek železného mostu není přes stromy a keře téměř ani vidět. Na začátku
Využití bývalého vojenského cvičiště stále rozděluje aktivisty a radní

Pomalé přibližování, ale také neodvratný střet nad hlavním problémem. Tak se dá popsat snaha aktivistů a radních Pardubic domluvit se na využití vojenského...  celý článek

Cihelna 2011
Děla, kanony, tanky. Vojenská přehlídka Cihelna oslaví jubileum

Když rozkvetly šeříky. Tak zní podtitul jubilejního dvacátého ročníku populární vojenské akce Cihelna. Na louce nedaleko Králík uvidí tisíce fanoušků armádní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.