Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak vyléčit infarkt. Vědci v Dolní Dobrouči vyvíjejí záplaty na srdce

  8:41aktualizováno  8:41
Naději pro kardiaky nebo lidi s přerušenou míchou mohou být objevy, na nichž pracují vědci v Contipru v Dolní Dobrouči. Jejich partnery jsou mimo jiné univerzity v Cambridge, nebo fakultní nemocnice Harvardu.

Na srdce postižené infarktem lékaři použijí záplatu nebo gelové lepidlo. Metoda je vhodná pro mladší pacienty, Contipro se snaží najít materiál, který by pomohl i těm dříve narozeným. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Srdeční infarkt je v Česku nejčastější příčinou smrti mužů v produktivním věku. Kardiovaskulární nemoci mohou za více než polovinu všech úmrtí v zemi. I přesto, že se léčebné metody neustále zlepšují, ročně na ně v České republice zemře kolem šedesáti tisíc lidí.

Nemusí to ale dlouho trvat a rostoucí trend by se mohl začít snižovat. Společnost Contipro v Dolní Dobrouči se totiž zapojila do projektu AMCARE, jehož cílem je tvorba pokročilých materiálů pro regeneraci srdce po infarktu myokardu.

"Podle rozsahu poškození by materiál ve formě záplaty nebo gelového lepidla mohl zacelit defekt v srdeční tkáni a zákrok by přitom nevyžadoval rozsáhlou operaci. Hydrogel na bázi kyseliny hyaluronové se navíc po zahojení srdce sám vstřebá a nevadí normální funkci srdce," uvedl mluvčí společnosti Tomáš Papež.

Záplaty na srdce nejsou ničím novým, špičková pracoviště s nimi pracují už několik let. "Záplaty, jak tomu říkáte, jsme začali používat zřejmě jako vůbec první v Evropě již před několika lety," uvedl známý kardiochirug pražského IKEMu Jan Pirk.

Princip podle něj spočívá v tom, že se na postižené místo záplata přilepí a zhruba tři minuty podrží. "Pak už si tělo poradí samo," dodal profesor Pirk.

Malý problém ovšem spočívá v tom, že metoda je vhodná především pro mladší pacienty. Ti starší mají zatím smůlu, a tak se vědci z deseti vědeckých i dalších institucí po celém světě snaží najít nový materiál, který by formou záplaty nebo gelového lepidla mohl zacelit defekt v srdeční tkáni.

"Naším úkolem je vyvinout biodegradabilní, tedy přírodní materiál a nové chirurgické nástroje, které umožní transfer vlastních kmenových buněk pacienta k poškozenému srdci bez většího zásahu při operaci. Materiál má v konečném důsledku zajistit, aby z buněk kostní dřeně pacienta mohly vyrůst buňky nové, které nahradí mrtvou srdeční tkáň," upřesnil mluvčí Contipra.

Právě chirurgické zákroky při zavádění srdečních záplat jsou příčinou, proč je tato metoda vhodná především pro pacienty mladších ročníků. Objev vědců z Dobrouče by mohl vzhledem k šetrnějšímu zavádění záplat pomoci i těm dříve narozeným.

Vědci omezí následky přerušení míchy i periferních nervů

Šetrný přenos buněk, do něhož se v Dobrouči zapojili teprve nedávno, ale není jediným velkým mezinárodním programem, na němž se tu podílejí.

"Jako science-fiction může znít záměr projektu iONE, v němž třináct vědeckých pracovišť společně vytváří ultratenký ohebný film osazený organickou nano-elektronikou. Takový materiál po svém dokončení umožní alespoň v omezené míře řešit následky přerušení míchy. Contipro pro projekt vyvíjí přírodní obal elektronického implantátu, nezbytný pro bezproblémové přijetí imunitním systémem lidského těla," přibližuje další program Papež.

Dalšími dvěma významnými programy je pak podle něj vývoj nových technologií, které pomohou při obnově přerušených periferních nervů.

"Nový materiál bude v podstatě fungovat jako drát usměrňující růst fazole. Pomůže přerušeným nervům růst žádoucím směrem, díky čemuž si tělo po úrazu může pomoci samo," uvedl mluvčí s tím, že materiál musí být svými rozměry i složením vhodný pro růst buněk, nesmí vyvolávat imunitní reakce a po splnění účelu musí z těla sám zmizet.

V posledním velkém projektu mezinárodního charakteru nazvaném IMMODGEL tu vyvíjejí gel osazený imunitními buňkami pacienta, který zajistí bezproblémové přijetí titanových implantátů zubů nebo hrtanu. "Gel je od počátku vyvíjen tak, aby bylo možné jej výhledově použít i u dalších implantátů či transplantací jinde v těle," dodal mluvčí společnosti Papež.

O tom, že nejde o nějak druhořadé výzkumy svědčí přitom podle něj fakt, že mezi partnery dobroučské firmy nechybí ani univerzita v Cambridge, německý Fraunhofer Institut, nebo přední fakultní nemocnice Harvardské univerzity, Brigham and Women's Hospital.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.