Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co s Automatickými mlýny? Podívejte se, jak si poradila jiná města

  10:03aktualizováno  10:03
Automatické mlýny, které navrhl architekt Josef Gočár, jsou na prodej. O budovu, v níž v březnu skončil provoz a je k mání za 40 milionů, mají zájem dva investoři. Ale co s bývalou továrnou udělat? Podívejte se, jak si s podobnými projekty poradili v Brně, Hradci Králové, Vídni a Londýně.

Pardubické Automatické mlýny jsou jednou z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára. | foto: Michal Klíma, MAFRA

O koupi uvažuje i pardubická radnice. "Je to jedinečná stavba. Měli bychom se v celé věci angažovat," uvedl zastupitel a architekt Aleš Klose.

Jenomže mlýny nejsou první průmyslový objekt, ve kterém se investor snaží zbudovat centrum kultury nebo neobvyklé bydlení pro fajnšmekry. MF DNES přinesla několik příkladů, kde se o to už pokusili a jak snaha dopadla.

1.Brněnská Vaňkovka. Z továrny obchodní galerie

Brněnská Galerie Vaňkovka.

Brněnská Galerie Vaňkovka.

Brněnská obchodní pasáž či galerie Vaňkovka je příkladem, že se přestavba továrny může povést. A rychle. Jenže musí se sejít několik příznivých okolností. V případě Vaňkovky to byla silná investiční společnost, její jasný záměr a výhodné místo poblíž centra města.

Zástupci společnosti ECE oslovili vedení Brna se záměrem investovat tři miliardy korun do výstavby nákupního a společenského centra v areálu chátrající továrny na parní stroje Friedricha Wanniecka v roce 2000. Za pět let bylo obchodněspolečenské centrum s galerií moderního umění, kde se občas pořádají i koncerty, otevřeno.

Výsledek oceňuje většina architektů, podle nichž je Vaňkovka výjimečná, na rozdíl od obchodních domů na okrajích měst pohledná, kvalitní stavba. Vaňkovka navíc pěším nabídla spojení centra s autobusovým nádražím. Za prvních šest let existence navíc navštívilo Vaňkovku 100 milionů lidí.

Najdou se ale i kritici. "Odsála část obchodních kapacit a zákazníků nejen z historického centra, ale na druhou stranu také z obchodních center na okraji města. I když ale Vaňkovka přidusila oživování historického centra, výrazně pomohla při definici horkého bramboru, který vedení města stále spojuje s přesunem hlavního nádraží a označuje jej jako Jižní centrum," uvedl pro časopis Host Rostislav Koryčánek, který v letech 2007 až 2012 vedl Dům umění města Brna.

2.V hradeckém Vertexu je knihovna

Nová Knihovna města Hradec Králové

Nová Knihovna města Hradec Králové

Knihovna v obrovských prostorách bývalé továrny Vertex pustila dovnitř první návštěvníky letos v březnu. Čtenáři v Hradci Králové tak dostali novou moderní knihovnu za 200 milionů od architekta Davida Vávry. Ve Wonkově ulici vzniklo nové společenské centrum, kde je kromě 340 tisíc knih také literární kavárna nebo terasa s velrybou na střeše.

Knihovna mimo jiné vyniká třeba hudebním oddělením, kde mají vlastní audiovizuální studio nebo designově netradiční boxy, do kterých si posluchač zaleze, zapojí sluchátka a může v klidu poslouchat muziku. V knihovnickém komplexu jsou také originální uzavřené konferenční boxy nebo zasedací sál s pódiem hned vpravo od vstupu do budovy.

3.Vídeňské koleje v odstaveném plynojemu

Plynojemu Gasometer Wien, ve kterém ve Vídni bydlí studenti.

Plynojemu Gasometer Wien, ve kterém ve Vídni bydlí studenti.

Ve Vídni studenti bydlí v plynojemu Gasometer Wien. Byl postaven v letech 1896-1899. Od té doby zásoboval jeden z největších plynojemů v Evropě Vídeň plynem pro veřejné osvětlení. Jeho cihlové věže měří asi 70 metrů na výšku a 60 metrů v průměru. V dobách své slávy ukrývala jedna věž asi 90 tisíc m³ svítiplynu.

Nicméně v roce 1984 byl po modernizaci a přechodu k zemnímu plynu celý komplex odstaven. O několik let později se čtyři vedle sebe stojící válce přeměnily na studentské koleje, kino, nákupní centrum, byty, koncertní halu i kanceláře. Výhled z vnějších oken na Vídeň je ohromující, horší to mají studenti v potemnělých pokojích s okny do vnitrobloku.

4.Elektrárna, kterou proslavili Pink Floyd

Továrna Battersea Power Station v Londýně.

Továrna Battersea Power Station v Londýně.

Přestože bývala elektrárnou, na jižním břehu Temže v samém centru Londýna stojí budova, která je symbolem města podobně jak Big Ben nebo Tower Bridge. Battersea Power Station je největší cihlová stavba Evropy ve stylu art deco se čtyřmi bílými komíny.

Je sice pro Brity národní památkou, na obal své desky Animals si ji dali Pink Floyd, zahrála si s Beatles ve filmu Help! a s plány na její obnovu a využití už přišly snad desítky společností, přesto stále chátrá. Už od roku 1983, kdy byla uhelná elektrárna, vybudovaná v třicátých a její druhá část v padesátých letech, odstavena.

V červenci 2012 byla Battersea prodána konsorciu společností vedených malajsijským podnikem SP Setia opět za 400 milionů liber. Proměna se má odehrát podle již existujících plánů a má zahrnovat bydlení, obchody, restaurace, kanceláře i galerie a měla by stát přibližně dalších 400 milionů liber.

Automatické mlýny chtějí být centrem kultury

Fotogalerie

Sotva se vyvezl poslední pytel mleté mouky z provozu Automatických mlýnů, zalíbilo se v opuštěném areálu alternativním kulturním akcím. Už v červnu se staly místem několika divadelních představení. "Klademe za cíl areál Gočárových mlýnů oživit multižánrovými uměleckými projekty," řekl dramaturg divadelního festivalu Zdeněk Závodný.

Na konci srpna se tam konala premiéra inscenace Ropa v podání souboru Mezery a Divadla 29 s hudbou Vladimíra Franze. Současně s kulturními akcemi vznikla také občanská výzva, která chce prosadit, aby se o budoucnost mlýnu a jejich kulturní uplatnění zasadilo město. Radní jsou ovšem k takovému přístupu zatím obezřetní.

Autor:


Témata: Pardubický kraj


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.