Foxconn CZ není jen česká montovna s tchajwanskými vrchními šéfy, ale i malý babylon jazyků. V jeho pardubické pobočce pracuje více než 600 cizinců, z toho přibližně dvě pětiny tvoří občané zemí Evropské unie a tři pětiny jsou ze zemí mimo ni.
Celkově ve Foxconnu v České republice pracují zástupci více než 20 národností.
„Nejvíce jsou zastoupeni občané Slovenska, Ukrajiny a Mongolska, ale pracují u nás i Číňané, Vietnamci, Mongolci, Skotové, Holanďané, Rusové, Francouzi, Rumuni, Bulhaři, Makedonci a další,“ vypočítává mluvčí firmy Dagmar Krausová.
V Pardubicích má firma tři divize a velké distribuční centrum. „Dva členové top managementu pocházejí ze Skotska, jeden z Holandska. Opomenout však nemůžeme ani divizi kutnohorskou, kde pracuje přibližně 1 500 zaměstnanců a situace z pohledu kulturního mixu je tam velmi podobná té pardubické,“ dodala Krausová.
Francouz je v Česku 11 let, koupil si i domek na vesnici
Cizince lze nalézt na všech pracovních úrovních, jsou to nejen dělníci a ředitelé. Například manažerem dodavatelského řetězce divize, zabývající se hlavně službami v oblasti záručního a pozáručního servisu, je čtyřicetiletý Francouz Loic Maillot, který nyní oslavil svůj jedenáctý rok v České republice.
„Řízení dodavatelského řetězce je velmi strhující profese. Je zároveň velmi rozmanitá a má širokou škálu aktivit - od řízení poptávek klientů po plánování materiálu, nacházení dodavatelů, nákup, řízení skladů, plánování výroby a logistiku. Podle mě je to pořád práce, která do velké míry zahrnuje vztahy mezi lidmi z různých firem, mezi dodavateli a zákazníky. To je přesně to, co mě nejvíce baví,“ řekl Maillot.
Zaměstnanci bydlí převážně v nájmech, nově příchozí hlavně na technických pozicích zpočátku na ubytovně, kterou Foxconn poskytuje. Ale snaží se je podpořit ve stěhování do vlastních bytů či podnájmů. Tento Burgunďan zrovna koupil starší tradiční český dům na vesnici blízko Pardubic, který plánuje s rodinou renovovat.
Foxconn se podílí, organizačně i finančně, na oslavách nových roků, například čínského, vietnamského a mongolského, a spolupracuje na Multikulturním týdnu v Pardubicích. Manažerovi z Francie však integrační akce nechybí, je už tak adaptovaný, že si ani nic negativního ve spojení s pardubickým pobytem nedokáže vybavit. Naopak, je nadšený.
„Moc rád žiji a pracuji v České republice. S českými kolegy mám skvělý vztah a jsem velice vděčný a českému lidu obecně, za vše, co mi poskytli od doby, co zde žiji. Myslím si, že mám velké štěstí a privilegium pracovat s mladými a zároveň velmi silně motivovanými lidmi. V Pardubicích jsou lidé velmi přátelští a hodní, dají se zde provozovat jakékoli aktivity. Také miluji, že málokdy netrvá déle než 15 minut dostat se téměř kamkoliv,“ dodal Loic Maillot.
Mongolka po rozvodu našla českého muže a nový život
Obdobně je spokojená s životem na Pardubicku Myanganbayar Bazarjavová. Když ji spatří skupina mongolských pracovníků Foxconnu, zdraví ji se zřejmou úctou a zároveň i s úsměvem. Zjevně ji mají rádi. Není divu. Když dorazili do Pardubic za prací, byla to právě ona, kdo jim pomáhala a pomáhá zdolat počáteční trable.
„V Čechách se mi žije dobře, protože máme krásný vztah se sousedy,“ říká žena, která pochází z mongolské pouště Gobi.
Do Pardubic přijela poprvé v roce 1999, protože chtěla po rozvodu začít nový život.
„Našla jsem tady, co jsem chtěla,“ říká po 17 letech a za její kvalitní češtinu může i to, že si vzala Čecha a žijí spolu v jedné vesnici u Jaroměře. Tamní malý domek se zahrádkou a hodnými sousedy nazývá druhým domovem, do toho prvního jezdí jednou až třikrát ročně za dětmi, vnučkami a dalšími příbuznými. A také za krásnou přírodou.
V pardubickém Foxconnu má na starosti zahraniční zaměstnance, hlavně pracovníky z Mongolska. A nejen kvůli tlumočení.
„Pomáhám jim, aby se po příjezdu brzy orientovali - do Evropy přijíždí poprvé a hodně věcí je překvapí. Musí se vypořádat s papírováním, řešíme povolení k pobytu, pracovní povolení, bydlení, dostávají informace, kde se co organizuje, aby si rozuměli s českou majoritou a měli se rádi,“ říká.
Získat víza je nyní větší problém
Nyní pracuje ve Foxonnu kolem dvou stovek Mongolů, před ekonomickou recesí ke konci minulého desetiletí jich bylo podstatně víc. Poměr mužů a žen je půl na půl.
„Jsou vytrvalí a mají svůj cíl, tím je pracovat a pracovat. Bez práce přece nejsou koláče. Ale jsou aktivní i jinak, zrovna nyní při Multikulturním týdnu ti, kteří přijeli před měsícem, se pustili do sportovního dne, tři mongolské týmy soutěžili ve fotbalu i volejbalu, v něm jeden vyhrál pohár,“ řekla Myanganbayar Bazarjavová.
A dodává, že Mongolové mají tradičně rádi koně, takže si na podzim i ti noví nenechají ujít Velkou pardubickou. Sama však její atmosféru okusila až před dvěma lety.
Foxconn sice hodlá v příštích letech nabrat další dva tisíce zaměstnanců, ale zda mezi nimi budou i další stovky Mongolů, si prozatím usměvavá žena neumí představit.
„Naši by chtěli přijíždět ve větším počtu, ale zatím nevím, zda se to podaří. Nyní je příjezd složitější, získat víza je větší problém než před deseti lety. Věříme, že to bude dobré a že ti, kteří chtějí pracovat v Čechách, budou moci přijet,“ dodala.
