Značka u Trpína. Historickou hranici mezi Čechami a Moravou možná brzy nebudou...

Značka u Trpína. Historickou hranici mezi Čechami a Moravou možná brzy nebudou připomínat jenom hraniční kameny na naučné stezce Českomoravské pomezí kolem Svitav. Moravská národní obec ji chce víc zviditelnit cedulemi u silnic. | foto: zamoravu.eu

Nadšenci chtějí obnovit značení hranice mezi Čechami a Moravou

  • 111
Česká Třebová, Moravská Třebová. Už jen z názvů dvou velkých měst Pardubického kraje vyplývá, že jeho území zasahuje také na Moravu. Nadšenci z Moravské národní obce chtějí povědomí o hranicích s Moravou lidem přiblížit značkami na frekventovaných místech u silnic.

Kdyby se pořádala vědomostní soutěž, kudy přesně vede v Pardubickém kraji hranice mezi Čechami a Moravou, zřejmě by se mnoho výherců nenašlo. V budoucnu by se to ale mohlo změnit. První pomůckou by mělo být obnovené značení hranic.

„Pardubický kraj, který zasahuje poměrně významně na Moravu, je k tomu přímo předurčen. I přes trend evropského sjednocování je důležité vědět, odkud jsme,“ řekl Vojtěch Říha z Moravské národní obce.

Právě tato organizace stojí za akcí „Vyznačíme“, která chce navrátit povědomí o moravsko-české zemské hranici.

Pozorní turisté si už mohli všimnout prvních dvou označení hranice, která od roku 1949 oficiálně neexistuje. Jsou na cedulích s hnědým podkladem u Trpína na Svitavsku a Kněževsi na Blanensku.

Podle iniciátorů je hlavním cílem označit místa, kde je zemská hranice více vzdálená od krajské hranice, a takových míst je právě na Svitavsku celá řada.

Jenže zatím není jisté, kdy přibude další značení. Cena jedné značky s nápisem „Historická hranice Moravy“ a s moravskou orlicí včetně instalace se pohybuje zhruba mezi 5 až 10 tisíci korunami. Nadšenci už stojící značky financovali z darů členů a příznivců, do budoucna by rádi využili vhodných fondů, grantů či oficiálního sponzoringu.

„Bylo by logické a také mnohem efektivnější, kdyby se touto činností zabývaly spíše jednotlivé regiony než jen skupina nadšenců, jako jsme my. Budeme rádi, když se iniciativy ujmou samotné obce nebo svazky obcí, neboť aktivita místních má vždy větší váhu a také vyjednávání na úřadech je snazší. Jsme samozřejmě ochotní v této činnosti pomoct, poskytnout potřebné rady či materiály,“ uvedl Říha.

Oficiální úřady navíc proti označení hranic nic nenamítají.

„Stávající členění vycházející z reformy veřejné správy uskutečněné v roce 1960 neodpovídá historickým hranicím krajů ani původním historickým okresům. V Pardubickém kraji je na Svitavsku, Moravskotřebovsku, ale i na Králicku a Lanškrounsku část území, která je skutečně historicky pomezím mezi Čechami a Moravou. Myslím si, že pokud bude označení dostatečně odlišné od oficiálního dopravního značení hranic krajů a okresů, tak to může být zajímavé připomenutí části české historie,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hranice je vymezena také evropským rozvodím

Ohlas už organizátoři zaregistrovali na jihu Moravy, kde mají zájem podobně označit historickou hranici Moravy při příjezdu z Rakouska.

Snaha Moravské národní obce navíc není první, která upozorňuje na historické hranice dvou zemí.

Svazek obcí Českomoravské pomezí už v minulosti vyznačil naučnou stezku kolem historické hranice u Svitav, která je vyhledávaná hlavně mezi turisty.

Podle historika Radoslava Fikejze je hranice mezi Čechami a Moravou vnímaná v našich zeměpisných šířkách jako jedna z nejdůležitějších.

„Lze na ní ukazovat to, že jakýkoliv totalitní režim dokáže potlačit historické právo jednotlivých zemí. Já bych takové upozorňující hranice přivítal, ovšem nesmělo by to být s nějakým nacionálním nebo národním ostnem,“ řekl Fikejz.

Hranice Čech a Moravy je v okolí Svitav vymezena evropským rozvodím Severního a Černého moře. Například lidé, kteří jezdí mezi Litomyšlí a Svitavami, mohou najít na konci obce Kukle historický hraniční kámen, který ukazuje, kam až zasahuje území Moravy.