Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chrudim chce dát bývalým neplatičům druhou šanci dostat se z ghetta

  9:33aktualizováno  9:33
Chrudim nejdříve přesunula neplatiče ze čtvrti pod nádražím do městské ubytovny. Teď zase politici uvažují o tom, že některé z dvaceti sociálně slabých rodin dostanou šanci žít jako ostatní.

Ubytovna v Tovární ulici v Chrudimi. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Na to, jak si chrudimští politici poradili s neplatiči, které přesunuli ze čtvrti pod nádražím do Tovární ulice a donutili je pravidelně hradit poplatky za ubytování, existují dva pohledy.

Ten první: Provedli to perfektně. Nejproblematičtější rodiny město odložilo na periferii v městské ubytovně s vrátným. Kdo nezaplatí to, co má, jde na ulici. Platí se za každé vyprání, osprchování. Je tam pořádek.

Ubytovna v Tovární ulici v Chrudimi.

Druhý názor: Město vytvořilo ghetto. Asi dvacítka převážně romských rodin platí za skromné ubytování relativně hodně. Nemají perspektivu, že se dostanou někdy zpět. Město by jim mělo pomoci, aby žili důstojněji.

Jiné řešení tehdy prý nebylo

Jestliže si chrudimští radní dříve pochvalovali, jak problematické spoluobčany přesunuli jinam, teď mluví s pokorou o tom, že je nemohou nechat na ubytovně na doživotí. Starosta Chrudimi Petr Řezníček přiznává, že to v principu není nejlepší řešení, ale že ve své době jiné po ruce nebylo.

Radní se rozhodli vytvořit pracovní skupinu, která vymyslí koncepci takzvaného propustného bydlení. A najde způsob, jak dostat rodiny z ghetta pryč.

"Měli bychom jim dát druhou šanci. I napravený hříšník může být pro společnost přínos," řekl Řezníček. "Pokud jsou spořádaní, je tu snaha navrátit je do života," uvedl místostarosta Roman Málek.

Melánie Žigová žije v chrudimské městské ubytovně už pět let od chvíle, co dům, v němž žila, shořel. Má s manželem dohromady 7 200 korun a za pokoj na ubytovně se společnými záchody platí asi čtyři a půl tisíce. Za každé vyprání, za sprchování musí platit hotově.

"Když nemáme peníze, nemůžeme se vykoupat," říká. Sní o tom, že bude žít v bytě, ale spoléhá se, že jí pomůže město.

Radní připouštějí pomoc těm, s nimiž nejsou problémy.

"Takoví lidé například už tři roky pravidelně platí za ubytovnu. Propustné bydlení znamená, že pod jistým vedením mohou být vráceni do nájemního bydlení. Nerad bych ale, aby vznikla ve městě panika, že tam, odkud se tito lidé vystěhovali, se budou zase vracet. To v žádném případě," řekl Řezníček.

Dostanou městský byt, ale budou pod dohledem

Prakticky by to mohlo fungovat tak, že rodina dostane na zkoušku k dispozici městský byt, ale někdo je bude hlídat, jak si počínají. A když nezaplatí nájem, okamžitě to začne řešit.

"Je to určitě správná cesta. Rodina nebude bez kontroly, sociální pracovník bude k dispozici a bude schopen řešit případné problémy i se sousedy," říká Ria Černá z občanského sdružení Amalthea, které pomáhá rodinám s dětmi.

Právě vytipovat městské byty, kde by mohly rodiny z ubytovny zkusit zase žít, bude těžké. Nebo přesněji řečeno bude složité vysvětlit místním lidem, že právě oni si mají zvykat na nové sousedy.

"Běžte do Topola a řekněte, že to tam postavíte - jste mrtvý muž, běžte do Medlešic a ani nedojdete k ceduli. Běžte na Legumu a je po vás," komentuje to Řezníček.

Jenže na druhou stranu soustředit problémové lidi na jedno místo vede k destrukci vztahů, roztržení rodin. "Pokud tito lidé bydlí v nájemním bytě, vidí, jak žijí ostatní, snaží se to napodobit. Nemůžeme rozdělovat společnost na sociálně slabší a ty ostatní. Vytváření ghett nikam nevede," uvedla Ria Černá.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.