Budova původně panského pivovaru ve městě stále stojí. | foto: Petr Broulík, 5plus2.cz

Choceň chce obnovit věhlas svého piva, které vařili už Kinští

  • 0
Pivovar v Chocni už přes třicet let neexistuje, ale je šance, že se vrátí doba, kdy bude toto město mít zase své pivo. Případného pivovarníka je totiž ochotná podpořit i radnice v čele se starostou, který má s výrobou piva velké zkušenosti.

Návrat choceňského piva byť v menších měřítcích je sen mnoha choceňských patriotů i současného starosty města Ladislava Valtra. Sám starosta měl v devadesátých letech zásluhu na záchraně pivovarů v Hlinsku v Čechách či sladovny a pivovaru v Dobrušce, když se svými společníky pomohl těmto pivovarům vdechnout nový život.

„Byl bych rád, kdyby se našel někdo, kdo by také v Chocni založil třeba minipivovar a pokusil se o návrat vaření piva do města. Teď mluvím nejen jako starosta, ale hlavně jako člověk, který má k pivovarnictví blízko,“ uvádí Valtr.

Navíc tvrdí, že by byl i ochotný takovému zájemci sám pomoci. „Účastnil jsem se toho, jak se i menší pivovary v Pardubickém kraji dostávají opět na výsluní,“ říká.

Dodává, že paradoxně prozatím jako zarytý Choceňan dopomohl udržení a návratu piva do jiných měst, ale ne tomu svému. „Nikdo z místních se tomu řemeslu ještě nechce postavit čelem. Já bych v takovém záměru někomu rád maximálně pomohl,“ uvádí starosta, kterému na stěně v kanceláři visí památná cedule s nápisem Choceňské pivo.

Jako první přišli v Chocni s jedenáctkou

Vaření piva přitom mělo v Chocni dlouhou tradici, která však nepřečkala socialistické hospodářství. Zlaté období zažil tamní pivovar v době, kdy patřil rodu Kinských.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ říká ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman.

Postupný úpadek však začal po druhé světové válce. Přesto si ještě stihl připsat jeden primát, když v roce 1968 přišli jeho sládci jako první v tehdejším Československu na trh s tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou. Od roku 1984 ale přestal pivo vařit úplně. Pro obnovení tradice by město bylo ochotné pomoci i někomu, kdo není v oboru vaření piva úplně vyhlášený expert.

„Byl bych strašně rád, kdyby se nějaký šikovný člověk objevil, i kdyby to byl třeba student, který právě dodělává pivovarnickou školu,“ konstatuje starosta.

Sám v roce 1996 získal od někdejšího Fondu národního majetku pivovar v Hlinsku, který byl určen k zavření. Dnes je tamní pivovar Rychtář, v jehož dozorčí radě Valtr zasedá, součástí sedmi Lobkowiczkých pivovarů. Vaří přes 100 tisíc hektolitrů. Ladislav Valtr stojí i za obnovením dobrušské sladovny a zčásti i pivovaru na Rychnovsku.