Chemik Juraj Kováč nabízí netradiční pohled na uspořádání prvků.

Chemik Juraj Kováč nabízí netradiční pohled na uspořádání prvků. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Chemik originálně ztvárnil tabulku prvků. Některé jsou dražší než zlato

  • 1
Každý chce po sobě něco zanechat. Sochař sochu, skladatel hudbu, malíř obraz. A chemik? Interaktivní periodickou soustavu prvků. To je případ celoživotního díla Juraje Kováče z Hradce nad Svitavou. Model přihlášený k patentové ochraně vystaví tento týden ve Svitavách.

„Jedná se o interaktivní a didaktické zpracování periodické soustavy. Model komunikuje s pozorovatelem a pomocí vzorků skutečných prvků velice přístupným způsobem zaučí do chemie prvků i laika,“ popisuje svůj výtvor Juraj Kováč.

Dřevěná skříňka široká metr a půl a vysoká zhruba půl metru vypadá úplně stejně jako tabulka, kterou zná každý z hodin chemie. Je stejně rozdělená do skupin a period, jen s tím rozdílem, že v každé buňce je hermeticky uzavřená ampulka se skutečným prvkem. Plyny zase znázorňují makety tlakových lahví.

„Na skříňce je patnáct tlačítek a každé z nich odpovídá určité skupině prvků. Po jejich zmáčknutí se rozsvítí pouze ta daná skupina. Barvy kontrolek jsem volil víceméně podle norem, jak jsou prvky uváděny v literatuře,“ uvádí.

Každý tak podle něj může vidět, jak jednotlivý prvek vypadá, jaký má mezinárodní název, protonové číslo a dočíst se i další údaje.

Podobný model nemá podle autora s vysokou pravděpodobností žádné muzeum nebo centrum interaktivních exponátů v Evropě. „Byl jsem třeba v Centru Nauk Kopernika ve Varšavě, ale nikde nemají periodickou soustavu prvků tak, aby komunikovala s pozorovatelem,“ uvádí chemik.

Některá pole však uvidí zájemci bez ukázek prvků. „V tabulce mohlo být teoreticky umístěno celkem 75 prvků ze 118. Některé jsou však příliš drahé na to, aby se daly vystavovat,“ říká.

Nejdražším prvkem není v tabulce překvapivě zlato, ale rhodium. „Je to hodně drahý kov. Prvky jsem objednával z velké části z Belgie. Je těžké se k nim dostat. Třeba pouhý gram galia stál šest set korun, stejně jako platina,“ vysvětluje.

Z radioaktivních prvků strach nemá. Třeba sloučeninu thoria a uranu má stejně velkou - jako špendlíkovou hlavičku.

Model si autor pojistil pro jistotu na 200 tisíc korun. „V tabulce není jenom hodně peněz, ale také moc práce. Nemohu si dovolit její zničení nebo odcizení nějakého prvku,“ říká Kováč.

Tabulku nevytvářel zapálený chemik sám. S několikatýdenní prací mu pomáhal truhlář i elektrikáři. Vernisáž neobvyklé pomůcky se koná ve svitavské knihovně ve čtvrtek v 17 hodin.