Tato laguna vznikala po dlouhá léta při chemické výrobě. Výsledkem bylo 150metrové jezero asfaltově černé smůly.
„Náklady na sanaci laguny dosáhly 330 milionů korun. Vytěžená betasmola byla využita převážně energeticky, část železitých kalů byla zpracována jako surovina v cementárnách a část spolu s kontaminovanými zeminami byla po stabilizaci uložena na skládku,“ uvedl generální ředitel společnosti Josef Liška.
Po dokončené sanaci na místě černého jezera zůstala plocha s čistou navezenou zeminou, takže místo dnes spíše připomíná pozemek připravený na nové fotbalové hřiště než bývalou ekologickou hrozbu.
Radost nad odstraněnou lagunou netajil ani ekonomický náměstek primátora Jiří Rozinek.
„Pracoval jsem tady patnáct let a všechno jsem tu znal. Když jsem viděl tohle jezero, těžko jsem si mohl představit, že by se to jednou mohlo změnit k lepšímu. A ono se to skutečně stalo,“ uvedl náměstek.
Laguna však nebyla jedinou hrozbou v areálu Synthesie. „Dokončení sanace laguny betasmoly je splněním pouze prvního cíle, většina lokalit starých zátěží v areálu Synthesie na svoje řešení stále čeká,“ uvedl Liška.
Provozní ředitel Synthesie Tomáš Procházka vyjmenoval ještě například retenční usazovací nádrž nebo lagunu sádry. Ne všechny ekologické zátěže však vypadají na první pohled hrozivě, jak tomu bylo v případě laguny betasmoly.
Z některých se stala jezírka, v nichž žijí dnes ryby a na hladině se prohánějí kachny, jinde zase skládka vypadá jako plevelem porostlý kopec. Až když se do nich zakousne bagr, vydají svá tajemství.
„Všechny lokality neřešíme aktivně, některé jen sledujeme pomocí vrtů, jestli se jejich stav nezhoršuje,“ sdělil Procházka.
Pokud půjde vše podle plánů a ministerstvo financí bude průběžně uvolňovat peníze na odstranění starých ekologických zátěží, měly by ostatní lokality v areálu Synthesie přijít na řadu během následujících dvou let.
