Všichni marodi mají být doma v teple, jinak je šerif nahlásí. Ilustrační foto

Všichni marodi mají být doma v teple, jinak je šerif nahlásí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Černý šerif odhalí pardubické firmě měsíčně pět falešných marodů

  • 18
Všichni nemocní zaměstnanci pardubické chemičky Synthesia mohou očekávat, že jim u dveří zazvoní černý šerif. Firma si najala bývalého pracovníka ostrahy, aby kontroloval, zda všichni dodržují podmínky nemocenské. Za měsíc odhalí pět hříšníků.

Zaměstnavatelé loni kontrolovali své nemocné během prvních deseti pracovních dnů, letos už do patnácti pracovních dnů, tedy v době, kdy firmy platí nemocenskou.

Po třech týdnech se už kvůli dodržování léčebného režimu mohou o maroda zajímat kontroloři z ČSSZ, platba nemocenské totiž přechází na tento úřad.

MARODI V PARDUBICKÉM KRAJI

Lidé v kraji loni strávili na neschopence celkem 2 miliony 933 tisíc dnů. Prostonali tak o 650 tisíc dnů méně než předloni a průměrnou dobu trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti snížili o dva dny.

Marodů ubývá a zároveň přibývají postihy těch, kteří nemocenské zneužívají. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala loni 10 715 kontrol lidí s neschopenkou.

O peníze za takzvané porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce přišlo v Pardubickém kraji 276 marodů. O rok dříve to bylo 218 lidí, ovšem počet kontrol tehdy nepřekročil ani deset tisíc.

"Neslyšel jsem zvonek, protože mám malý rozsah bezdrátového zvonku." "Rozvedl jsem se a přespávám v autě." "Nemám označený byt, protože jmenovku mi stále děti strhávají." To jsou podle mluvčího České správy sociálního zabezpečení Pavla Gejdoše příklady výmluv, s nimiž se kontroloři setkávají.

U menších firem většinou zaměstnavatel nemocné nekontroluje. Dělají to větší firmy jako třeba přeloučský Kiekert-CS nebo již zmiňovaná Synthesia Pardubice.

"Externista kontroluje prakticky všechny zaměstnance. Těch, kteří jsou přistiženi, že nedodržují léčebný režim, je kolem pěti za měsíc," řekl místopředseda odborů v Synthesii Milan Stružinský.

A co udělá firma, když zjistí, že její zaměstnanec není v době nemoci doma? "Většinou jsou tito lidé kráceni na penězích, třeba až o sto procent," vysvětlil Stružinský.

Podvodník v pyžamu kromě toho, že přijde o nemocenskou, může od ČSSZ dostat také pokutu až 10 tisíc korun.

"Pokud například neumožní kontrolu dodržování režimu, neprokáže svou totožnost či nepředloží rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti," uvedl Gejdoš. Pokud to kontroloři posoudí jako porušení režimu zvlášť hrubým způsobem, může pokuta narůst na 20 tisíc korun.

Loni sice přibyly kontroly i počet pokutovaných, ale lékaři vydali celkově o devět tisíc případů méně neschopenek. Čím dál víc platí, že si na krátkou nemoc lidé raději berou dovolenou.