Oslavy jubilea kulturní památky jsou součástí programu festivalu Brandýské mámení.
Současná odezva na události před 150 lety není náhodná, odhalení pomníku Jana Amose Komenského 5. září 1865 bylo zřejmě největší slavností v historii Brandýsa nad Orlicí. Stalo se totiž obrovskou celonárodní akcí, typickou pro obrozenecké vzepětí.
Přispěl k tomu fakt, že šlo o první pomník na jeho počest na území Čech a Moravy, ale i to, že postavení monumentu předcházela velká sbírka mezi vlastenci. První obnosy se začaly vybírat už v roce 1851 v brandýském hostinci Milenka. Tedy ve stejném roce, kdy poprvé zaznělo veřejné provolání k zahájení sbírek pro zřízení českého národního divadla v Praze.
„Jest pro tehdejší poměry příznačné, že přispívání na stavbu pomníku bylo pro dárce i nebezpečím ze stanoviska politického a dělo se tajně, namnoze žádáno, aby při veřejném kvitování užito bylo vymyšlených pojmenování,“ uvedl pozdější kronikář města Vratislav Donat.
Toho 5. září 1865 vlály údajně v Brandýse dva až tři prapory z každého domu a do brandýských Klopot zamířilo šest tisíc lidí. Mezi nimi nechyběli zpěváci 15 pěveckých sborů, ale také „otec národa“ František Palacký, vědec Jan Evangelista Purkyně, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, vážený profesor Alois Vojtěch Šembera, významný politik František August Brauner a další tehdejší vůdci národa. U zcela nového dvanáctimetrového jehlanu z tvrdého pískovce byl hlavním řečníkem populární poslanec Karel Sladkovský.
„Nechť Angličan, nechť Švéd, nechť Maďar, Polák neb Holandčan, nechť z daleké Asie národů syn po světové oné dráze staví se v tomto místě,“ horlil řečník a jeho přání se stalo časem skutečností. K památníku od té doby dodnes míří za jménem Komenský lidé z celého světa.
Alespoň to potvrzují zápisy v pamětní síni Komenského na radnici. U pomníku se uskutečnilo mnoho setkání učitelů, školáků i komeniologů. Při různých dalších shromážděních u něj řečnili také třeba ministři Jaroslav Stránský, Bohumil Laušman, Čestmír Císař, místopředseda vlády Jiří Dienstbier či rektor Univerzity Karlovy Radim Palouš.
Obrazy, koncerty, divadlo i videomapping
Mezitím našel Brandýs i další způsoby jak se přihlásit ke Komenskému. „Vedle pamětní síně na radnici si získala své jméno celostátní soutěž školáků Komenský a my, jako autor knihy Labyrint světa a ráj srdce se stal Komenský také inspirací pro zřízení přírodního labyrintu naproti pomníku. U něj uspořádá o víkendu spolek Brandýs ve světě festival Brandýské mámení, který jubileum připomene videomappingem i monologem pomníku,“ řekl brandýský starosta Petr Řehák.
Páteční a sobotní koncerty, výstavy a další pořady festivalu Brandýské Mámení budou pro veřejnost zdarma.
První den bude v sokolovně v 18 hodin otevřena výstava obrazů Jaroslava Malátka a Michala Novotného (Micla) i instalací Ludmily Pacalajové. Poté se program přesune do Komenského sklípku, kde mezi lampiony Hany Voříškové zazní verše Jana Skácela a zahrají a zazpívají písničkářka Saša Niklíčková a kapela Ajfr.
Sobotní dopolední program u pomníku nabízí dětskou výtvarnou dílnu a pohádky divadelníka Víti Marčíka juniora. Ve 14 hodin zazní myslivečtí trubači Markazíni. Po nich vystoupí MDŽ, dámská kapela Beaty Bocek, Lucie Redlové a Jitky Šuranské. V 17 hodin přiláká návštěvníky k brandýskému labyrintu rocková legenda Blue Effect a Radim Hladík, po ní vystoupí Roman Dragoun i kapely Květy a Kalle.
