Současný výzkum hradu v Brandýse nad Orlicí financuje jeho vlastník, tedy město, za přispění Pardubického kraje. Přestože archeologové a jejich pomocníci vyvezli z odkrývaných přízemních místností hradního paláce spoustu koleček plných kamenů a hlíny, zdi hradu spatří světlo světa pouze na několik měsíců.
Poté, co postupně odkrývaný půdorys přízemí hradu archeologové prozkoumají a zdokumentují a stavební firma zpevní, skryje opět zdi a přízemní části hradního paláce nános zeminy. A to zčásti i té, kterou archeologové z hradu vytěžili.
Hrad v BrandýseBrandýský hrad byl do doby opuštění standardním šlechtickým hradem. Od ostatních hradů, které majitelé přestavěli na zámky, nebo z nich odešli, se odlišuje mimo jiné i tím, že v první polovině 16. století byl na jistou dobu obnoven. Ale záhy ztratil svou funkci, protože nároky šlechty na bydlení se od konce 15. století začaly razantně měnit a hrady už je nedokázaly plnit. V té době už ustupovala u hradů funkce obranná a začala převažovat funkce obytná a reprezentativní. V období druhé světové války Klub českých turistů dozdil okno, které k pohledu na zříceninu patřilo. To však byl jediný podstatný stavební zásah do hradu. O to je dnes hrad cennější, protože i přes svůj stav zůstal dodnes autentický. |
„Pokud bychom to neudělali, zdi by se působením vlhkosti a vlivu počasí rozpadly a sesunuly. A to teď po odkrytí už velice rychle,“ říká šéf archeologického průzkumu na brandýském hradě David Vích.
Archeologové se při odkrývání zdí hradu dostali několik metrů pod povrch. „Byla tady rovina. Věděli jsme, jak vypadala vnější obvodová zeď, tušili jsme průběh vnitřní obvodové zdi, ale čím větší plochu odkrýváme, tím více se ve vnitřním uspořádání zdí mění téměř vše, co jsme předpokládali,“ přibližuje Vích.
Za příklad může sloužit jedna ze stěn, která je vůči obvodové zdi šikmá.
„Neexistuje žádný historický nákres nebo stavební plán hradu. Klenby se v některých místnostech časem propadly, pod tímto povrchem jsou ještě sklepy. Překvapuje nás půdorys a také různé přizdívky zdí hradu, objevují se netušené vstupy do místností. To bude úkol pro stavebně historický průzkum,“ uvádí David Vích.
Dříve, než obnažené zdi hradního paláce skryje opět zásyp, budou je moci zájemci spatřit.
„Chceme 19. srpna pozvat veřejnost na den otevřených dveří. Lidé tak budou mít jedinečnou příležitost spatřit, jak hradní palác v odkryté části vypadal. Uvidíme, zda a co ještě se do programu podaří zahrnout,“ říká archeolog.
Jedním ze vzácnějších nálezů, které zatím archeologové v sutinách hradu nalezli, je železný třmen na napínání samostřílu z 15. století. „Býval na konci samostřílu a vsunula se do něj noha, kterou střelec napínal tětivu zbraně,“ vysvětluje David Vích.
„Tyto zbraně už v tomto období dosahovaly velké průraznosti a síly, postupně lidskou sílu při napínání nahrazovala i různá páková zařízení. Později nahradily samostříly palné zbraně a kuše se staly výlučně loveckými zbraněmi,“ říká.
Kromě tohoto nálezu objevili archeologové kusy keramiky, spoustu zvířecích kostí a také mince (o dřívějším průzkumu jsme psali zde).
„Máme i jednu kuriozitku. Část kapesních skládacích slunečních hodin. To je zajímavá věc,“ podotýká.
Archeology příští rok, pokud půjde vše podle plánu, vystřídají stavbaři, kteří klenby stabilizují, na některých místech i v nezbytné míře doplní. Jakou podobu bude mít hrad po zakrytí zdí, rozhodnou památkáři. David Vích si dokáže představit, že průzkumem objevený půdorys hradu může být citlivě zvýrazněn na povrchu pro návštěvníky zříceniny. Archeologové zvažují i pořízení 3D skenu odkrytých prostor.
Přímo na pracoviště archeologů je ale zatím přístup zakázán, hrozí tam totiž nebezpečí úrazu. V obnažených místnostech jsou dvě hluboké jámy.
„To jsou čtyři metry hluboké propady. Už jsme v extrémně nebezpečných místech našli svíčky po nějakých návštěvnících. Lezení po zdech tu vůbec není dobrý nápad,“ říká archeolog.
Před nepřízní počasí chrání archeology, ale hlavně obnažené hradební zdi a pracoviště dřevěný přístřešek, který v současnosti ozvláštňuje pohled na zříceninu. Jeho stavba „spolkla“ téměř polovinu z částky 400 tisíc, kterou celý archeologický výzkum na brandýském hradě stojí.
„Ale musel tu vzniknout. Chrání obnažené části zdí před zatékáním vody, aby se nám zdi a klenby nerozsypaly, a tesaři odvedli dobrou práci v náročném terénu,“ upozorňuje David Vích.
Letošní část archeologického výzkumu zahrnuje až tři týdny výkopových prací. „Ale dobu průzkumu veškerých kleneb hradu si zatím neodvažujeme odhadovat. Bude to trvat několik let a záležet bude na penězích, které se na výzkum podaří získat,“ říká David Vích.
Zřícenina hradu nad Brandýsem nad Orlicí patřila v minulosti k oblíbeným cílům romantických vycházek obyvatel města, ale také například hostů někdejších lázní, které se přeměnily časem na rehabilitační ústav.
„Dělali jsme před asi sedmi lety detektorový průzkum svahu a předhradí a nalezli jsme kromě středověkých artefaktů i důkazy o tom, že toto místo skutečně v devatenáctém století a starším úseku dvacátého století velice intenzivně navštěvovali turisté,“ dodává David Vích.
