Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodruh Boris Gol objevil potopený křižník i loď rejdaře z Nasavrk

  13:59aktualizováno  13:59
Boris Gol k moři jezdí s potápěči. A to raději v dubnu či v září, kdy není na březích tolik lidí. Jeho hobby je námořní historie a vyhledávání vraků lodí. Byl u nálezu křižníku Giuseppe Garibaldi nebo obchodního plavidla Arna s československou vlajkou, které se potopilo v roce 1928 u Španělska.

Vrak lodi Arna hledal Gol nedaleko majáku na mysu Cabo de Gasta ve Španělsku. | foto: archiv Borise Gola

Boris Gol je strojař, povoláním technik, ale jeho hobby je námořní historie, především z doby Rakousko-Uherska. "Po roce 1866 začal císař budovat silnější námořnictvo a pro nové kovové lodě potřeboval šikovné, vzdělané a pracovité lidi. Ti byli hlavně v Čechách a na Moravě," říká Boris Gol.

Fotogalerie

Kolik Čechů bylo námořníky?
Prameny hovoří o šesti až deseti tisících Čechů a Moravanů, kteří sloužili v rakouském námořnictvu, což je na celkových 37 tisíc hodně.

A kolik jich bylo z Pardubicka?
Kdysi se scházeli jako veteránský spolek. Dosud jsem objevil 53 námořníků z Pardubic a blízkého okolí, kteří se zúčastnili bojů v rakouském námořnictvu. Většinou to byli strojníci.

Kolikrát jste se vypravil k moři v rámci expedice hledající vraky?
Jako technický a historický poradce jsem byl poprvé přizván na potápěčskou expedici do Černé Hory v roce 2005. Tehdy jsme jeli hledat křižník Zentu. Jeden z pardubických námořníků dokonce na Zentě zahynul. Od tohoto roku dodnes mám za sebou už dvanáct expedic, na kterých jsme pátrali po lodích. Jedenáct z nich bylo na Jadranu, až ta letošní dvanáctá byla na jihovýchod Španělska, kde jsme vypátrali vrak obchodní lodi Arna.

Kolik lodí jste našel?
Jako první jsem našel křižník Giuseppe Garibaldi. V roce 2008 byl cílem dvou expedic, při té druhé nám při druhém ponoru zahynul kamarád. O rok později jsem byl účastníkem mezinárodní expedice jako technický a historický poradce, který Garibaldiho objevil a věděl o něm nejvíc. Tehdy jsem měl možnost se k vraku v hloubce 125 metrů podívat v miniponorce.

Jakou další loď jste objevil?
V roce 2012 se nám podařilo v Chorvatsku najít jednu z posledních lodí, rakouskou torpedovku T8 z roku 1915, sloužili na ní i Češi. Myslelo se, že byla sešrotovaná v Terstu. Po skončení války byla předaná jugoslávskému námořnictvu, sloužila do začátku druhé světové války, kdy ji převzali Italové jako podpůrné a doprovodné plavidlo. Sloužila tedy pod vlajkami tří států. Po kapitulaci Itálie ji Němci údajně někde potopili. A mně se podařilo zjistit, že nedaleko Dubrovníku u ostrova Šipan.

Proč jste se letos orientovali na Španělsko?
Loni na podzim kolega zjistil na potápěčském serveru, že se někde u Španělska potopila v roce 1928 loď jménem Arna s československou vlajkou. To byla veškerá informace, kterou jsme měli. Nejdřív to tým pustil z hlavy - jednak to byla obchodní loď, jednak z období, které nás tolik nezajímalo. Ale mně to nedalo, začal jsem po lodi pátrat a získal jsem takové podklady, že jsme v září mohli udělat tuto velkou a velice úspěšnou expedici. Vrak sice znám byl, ale my jsme potvrdili jeho jméno, identifikovali ho, prohlédli a řádně zdokumentovali. Byla to druhá největší československá obchodní loď v mezidobí mezi válkami. Jejím majitelem byl rejdař Julius Veselý, pocházející z Nasavrk na Chrudimsku, který měl za manželku Ernestinu Štěpánovou z Chroustovic. Loď se jmenovala podle jejich dcery a spolumajitelky lodě Arnoštky.

Za jakých okolností loď ztroskotala?
V roce 1928 vyjela Arna z alžírského přístavu se železnou rudou do Anglie a necelou jednu míli od majáku na mysu u Almérie najela na pobřežní skalisko a potopila se s celým nákladem. Posádka, v níž byli tři čeští námořníci, se zachránila a vrátila se do Terstu.

Jak loď vypadala?
Potopila se přídí napřed a sedla si na dno. Je to jen křehký zkorodovaný trup lodi o délce sto metrů se čtyřmi velkými nákladovými prostory. Vysoký komín a kapitánský můstek španělská armáda před lety strhla. Po návratu jsme až z fotek zjisitli, že zhruba 100 - 150 metrů od Arny směrem k moři leží celé pláty stržené paluby. Vrak jsme porovnali s dokumentací. Chtěli jsme očistit jeho zadní část s nápisem Arna, ale to nám Španělé nedovolili, protože je to dnes umělý korálový útes s bohatým životem a nános byl zhruba 10 až 15 centimetrů. O expedici jsme natočili osm hodin podvodních záběrů, chystáme o ní hodinový dokument.

Jaké další výpravy máte před sebou?
Už tři roky připravujeme expedici do Albánie, kde byly během první světové války potopeny dva velké rakouské parníky Linz a Bregenz. Zahynulo na nich přes tři a půl tisíce lidí. Linzi dodnes říkají rakouský Titanic. Chceme se s menším týmem vrátit i do Španělska, natočit rozhovory v muzeu a ponory. V budoucnu se chci věnovat i dvěma potopeným torpedoborcům na Jadranu, na jednom z nich sloužilo i několik Pardubáků.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policejní vrtulník s termovizí (ilustrační snímek)
Žena v pyžamu popíjela v garáži, zatím po ní pátral vrtulník s termovizí

Svitavská policie přijala na linku 158 oznámení o pohřešované pětačtyřicetileté ženě, která odešla z místa svého trvalého bydliště pouze v pyžamu. Přitom...  celý článek

Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii.
Zničené Ležáky. Uplynulo 75 let od chvíle, kdy osadu vypálili nacisti

Na pětasedmdesát let staré události od vypálení osady Ležáky nacisty vzpomenou všichni, kteří se v neděli zúčastní v místě vypálené obce pietního shromáždění.  celý článek

Pardubice ulice 17. listopadu
Šedá dlažba ze třídy Míru se rozšíří i na chodníky přilehlé ulice

Ten rozdíl bije do očí. Na jedné straně nová dlažba na třídě Míru a na straně druhé rozbitý chodník navazující ulice 17. listopadu. Rozpor z centra Pardubic...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.