Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrodruh Boris Gol objevil potopený křižník i loď rejdaře z Nasavrk

  13:59aktualizováno  13:59
Boris Gol k moři jezdí s potápěči. A to raději v dubnu či v září, kdy není na březích tolik lidí. Jeho hobby je námořní historie a vyhledávání vraků lodí. Byl u nálezu křižníku Giuseppe Garibaldi nebo obchodního plavidla Arna s československou vlajkou, které se potopilo v roce 1928 u Španělska.

Vrak lodi Arna hledal Gol nedaleko majáku na mysu Cabo de Gasta ve Španělsku. | foto: archiv Borise Gola

Boris Gol je strojař, povoláním technik, ale jeho hobby je námořní historie, především z doby Rakousko-Uherska. "Po roce 1866 začal císař budovat silnější námořnictvo a pro nové kovové lodě potřeboval šikovné, vzdělané a pracovité lidi. Ti byli hlavně v Čechách a na Moravě," říká Boris Gol.

Fotogalerie

Kolik Čechů bylo námořníky?
Prameny hovoří o šesti až deseti tisících Čechů a Moravanů, kteří sloužili v rakouském námořnictvu, což je na celkových 37 tisíc hodně.

A kolik jich bylo z Pardubicka?
Kdysi se scházeli jako veteránský spolek. Dosud jsem objevil 53 námořníků z Pardubic a blízkého okolí, kteří se zúčastnili bojů v rakouském námořnictvu. Většinou to byli strojníci.

Kolikrát jste se vypravil k moři v rámci expedice hledající vraky?
Jako technický a historický poradce jsem byl poprvé přizván na potápěčskou expedici do Černé Hory v roce 2005. Tehdy jsme jeli hledat křižník Zentu. Jeden z pardubických námořníků dokonce na Zentě zahynul. Od tohoto roku dodnes mám za sebou už dvanáct expedic, na kterých jsme pátrali po lodích. Jedenáct z nich bylo na Jadranu, až ta letošní dvanáctá byla na jihovýchod Španělska, kde jsme vypátrali vrak obchodní lodi Arna.

Kolik lodí jste našel?
Jako první jsem našel křižník Giuseppe Garibaldi. V roce 2008 byl cílem dvou expedic, při té druhé nám při druhém ponoru zahynul kamarád. O rok později jsem byl účastníkem mezinárodní expedice jako technický a historický poradce, který Garibaldiho objevil a věděl o něm nejvíc. Tehdy jsem měl možnost se k vraku v hloubce 125 metrů podívat v miniponorce.

Jakou další loď jste objevil?
V roce 2012 se nám podařilo v Chorvatsku najít jednu z posledních lodí, rakouskou torpedovku T8 z roku 1915, sloužili na ní i Češi. Myslelo se, že byla sešrotovaná v Terstu. Po skončení války byla předaná jugoslávskému námořnictvu, sloužila do začátku druhé světové války, kdy ji převzali Italové jako podpůrné a doprovodné plavidlo. Sloužila tedy pod vlajkami tří států. Po kapitulaci Itálie ji Němci údajně někde potopili. A mně se podařilo zjistit, že nedaleko Dubrovníku u ostrova Šipan.

Proč jste se letos orientovali na Španělsko?
Loni na podzim kolega zjistil na potápěčském serveru, že se někde u Španělska potopila v roce 1928 loď jménem Arna s československou vlajkou. To byla veškerá informace, kterou jsme měli. Nejdřív to tým pustil z hlavy - jednak to byla obchodní loď, jednak z období, které nás tolik nezajímalo. Ale mně to nedalo, začal jsem po lodi pátrat a získal jsem takové podklady, že jsme v září mohli udělat tuto velkou a velice úspěšnou expedici. Vrak sice znám byl, ale my jsme potvrdili jeho jméno, identifikovali ho, prohlédli a řádně zdokumentovali. Byla to druhá největší československá obchodní loď v mezidobí mezi válkami. Jejím majitelem byl rejdař Julius Veselý, pocházející z Nasavrk na Chrudimsku, který měl za manželku Ernestinu Štěpánovou z Chroustovic. Loď se jmenovala podle jejich dcery a spolumajitelky lodě Arnoštky.

Za jakých okolností loď ztroskotala?
V roce 1928 vyjela Arna z alžírského přístavu se železnou rudou do Anglie a necelou jednu míli od majáku na mysu u Almérie najela na pobřežní skalisko a potopila se s celým nákladem. Posádka, v níž byli tři čeští námořníci, se zachránila a vrátila se do Terstu.

Jak loď vypadala?
Potopila se přídí napřed a sedla si na dno. Je to jen křehký zkorodovaný trup lodi o délce sto metrů se čtyřmi velkými nákladovými prostory. Vysoký komín a kapitánský můstek španělská armáda před lety strhla. Po návratu jsme až z fotek zjisitli, že zhruba 100 - 150 metrů od Arny směrem k moři leží celé pláty stržené paluby. Vrak jsme porovnali s dokumentací. Chtěli jsme očistit jeho zadní část s nápisem Arna, ale to nám Španělé nedovolili, protože je to dnes umělý korálový útes s bohatým životem a nános byl zhruba 10 až 15 centimetrů. O expedici jsme natočili osm hodin podvodních záběrů, chystáme o ní hodinový dokument.

Jaké další výpravy máte před sebou?
Už tři roky připravujeme expedici do Albánie, kde byly během první světové války potopeny dva velké rakouské parníky Linz a Bregenz. Zahynulo na nich přes tři a půl tisíce lidí. Linzi dodnes říkají rakouský Titanic. Chceme se s menším týmem vrátit i do Španělska, natočit rozhovory v muzeu a ponory. V budoucnu se chci věnovat i dvěma potopeným torpedoborcům na Jadranu, na jednom z nich sloužilo i několik Pardubáků.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.