Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Kopie legendárního Blériotu připomněla svátek české aviatiky

  14:26aktualizováno  14:26
Na pardubickém letišti vzlétla replika historického stroje Blériot. Stalo se tak přesně po 105 letech, kdy na originálním stroji vzlétl letec Jan Kašpar, kterému se tak podařil historicky první český let.

Podle historiků bylo tehdy také tak pěkné počasí. První český aviatik Jan Kašpar byl totiž údajně dost opatrný na to, aby se o svůj první let pokoušel za mizerných povětrnostních podmínek.

Fotogalerie

Leteckou premiéru však Kašpar absolvoval v prostoru, kde je dnes kolejiště pardubického nádraží. Pilot jediné funkční repliky Kašparova Blériotu u nás, Peter Mára se proto rozhodl zopakovat historický kousek na ploše mezinárodního letiště v Pardubicích.

„Kašpar tehdy startoval v jedenáct hodin, jeho první let byl dlouhý asi dva kilometry a absolvoval jej ve výšce dvaceti až dvaceti pěti metrů,“ uvedl historik Jiří Kotyk.


Následující den už o Kašparově kousku referoval časopis Sport a hry. Článek byl sice vzhledem k významu historické události krátký, nesl se však výrazně ve vlasteneckém duchu.

Repliku historického stroje ke včerejší připomínce zapůjčilo Letecké muzeum Jana Kašpara. „Je to totiž jediná funkční replika Kašparova stroje,“ uvedl ředitel Leteckého muzea Jana Kašpara Martin Kindernay.

Blériot Jana Kašpara

Od dubna 1910 podnikal Kašpar v Pardubicích s dovezeným francouzským jednoplošníkem Blériot XI s tříválcovým motorem Anzani kratší zkušební a exhibiční lety. Pro následující sezónu si postavil vlastní stroj, který z konstrukce Blériota přímo vycházel a byl vybaven silnějším čtyřválcem Daimler. Šlo o jednomotorový jedno či dvoumístný celodřevěný jednoplošník s kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcovým motorem Daimler o objemu 6,3 litru ,výkonu 70 koní. Cestovní rychlost dosahoval 90 až100 kilometrů v hodině. S novým letounem pak 13. května 1911 uskutečnil první dálkový let v dějinách českého letectví. Trval 92 minut a Kašpar v jeho průběhu překonal vzdálenost 121 km z Pardubic do Chuchle u Prahy.

Právě skutečnost, že se letec Mára ve spolupráci s muzeem rozhodl zopakovat historicky první český let na letišti, způsobila, že musel podřídit svůj časový plán provozu letiště. Přestože byl připraven na start už po osmé hodině, povolení dostal nakonec až o půl jedenácté.

To už se ale trochu začal zvedat vítr, a tak mel Kindernay chvíli obavy, jestli počasí nakonec start nepřekazí. „Je to dobrý, vane směrem po letu,“ zachoval klid Mára.

Start se nakonec skutečně podařil bez větších potíží a Mára tak mohl zopakovat Kašparův první let, byť opět vzhledem k provozu na letišti uletěl „jenom“ kilometr, zatímco první český letec zdolal dvojnásobnou vzdálenost.

„Byli jsme sice časově omezení, ale let se povedl. Vše klaplo na sto procent, myslím, že jsme aviatický svátek oslavili důstojně,“ uvedl po přistání Peter Mára.

Řízení historických letadel a jejich replik přitom není nic jednoduchého.

„Letadlo není obratné, těžko se řídí. Aviatici v dřívějších dobách se kvůli tomu učili své stroje „pilotovat“ nejprve na zemi. S letadlem jezdili dlouhé hodiny, než se pustili do vzduchu,“ uvedl Mára.

Ten léta na replice Kašparova stroje zásadně v dobovém oblečení. Leteckou bundu a kožené kalhoty doplňují také historická kukla, brýle a stylová bílá šála.
Letadlům se Peter Mára věnuje už od svých osmi let a vzduchem chtěl dokonce uniknout komunismu a dostat se přes železnou oponu.

Nakonec si to ale rozmyslel. V roce 1987 už totiž tušil, že konec komunismu v tehdejším Československu se blíží.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.