Studentka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v rámci své diplomové práce připravila několik návrhů, jak s motivem ranveje pracovat a podle názoru některých profesionálních designerů to jsou nápady dobré a proveditelné. "Mrzí mě, že se na nové vizualizace, do kterých jsem zapracovala i připomínky kritiků, nechce nikdo z vedení města ani podívat," posteskla si grafička Krouželová.
Z úterního jednání zastupitelstva byl váš návrh nakonec stažen. Co na to říkáte?
Měla jsem připravenou prezentaci, ve které jsem chtěla politikům předvést, že se dá ranvej vybudovat. Je to levné a jednoduché řešení, které v sobě spojuje více výhod, nejen designových, ale také ideových. Svojí originalitou tak dosahuje světových kvalit. Což není názor pouze můj, ale také řady profesionálních grafiků. Myslím, že úpravy, původního nápadu, které jsme chtěli s Davidem Macháčkem představit, by mohly vzít mnohým kritikům vítr z plachet a výrazně ovlivnit budoucnost ranveje.
O jaké konkrétní změny se jednalo?
Věřím, že se mi povedlo zpracovat návrh tak, že by značení připomínající leteckou ranvej, bylo přehledné a nikoho by bílé pruhy nemátly. Ani názory, že by památník stejně nebyl vidět kvůli stromové aleji, která na třídě vyroste, nejsou na místě. Z vyobrazení je patrné, že by zeleň nezakrývala žádnou podstatnou část graficky ztvárněné ranveje.
Jak jste se k tématu svojí diplomové práce vlastně dostala?
Narazila jsem na tento nápad v novinách a okamžitě mě zaujal. Cítila, jsem, že se v něm skrývá velký potenciál. Město Pardubice mám ráda a myslím, že podobným nápaditým řešením by se zpopularizovalo nejen v rámci České republiky. Otec myšlenky David Macháček však potřeboval profesionální pomoc grafika, a proto jsem jej kontaktovala.
Co se vám na nápadu líbilo nejvíc?
Byla to nejspíš propojenost s osobou aviatika Kašpara. Možnost vystoupat na Zelenou bránu, tedy nad okolní zástavbu, a prohlédnou si tak Kašparův památník v plné kráse považuji za výborný nápad. Přímým důsledkem by pak bylo také zatraktivnění dominanty historického centra, která by jistě nalákala více návštěvníků. Vítěz architektonické soutěže o památník Jana Kašpara, symbolický stožár, by se navíc k ranveji myslím dobře hodil.
O které prvky jste tedy původní nápad obohatila?
Samotný návrh ranveje, tedy vodorovných světlých pruhů, jsem vytvořila tak, aby co nejvěrněji připomínala skutečnou ranvej a byla tak důstojným památníkem pardubickému letci. Dokonce jsem si i nastudovala letecké předpisy, týkající se značení. Toto značení může mít podobu buď barevně odlišené dlažby, nebo klasického bílého nátěru. Je zřejmé, že ani jedna varianta není příliš drahá, zvláště v době, kdy se třída Míru stejně opravuje.
Ani další náklady na údržbu by nepřevyšovaly běžné ceny úklidu ulice, což je další velká výhoda. V rámci diplomové práce jsem navrhla obohatit osové značení o informace týkající se leteckých aktivit Jana Kašpara. Jednalo by se o čtrnáct chronologicky seřazených milníků z letcova života. Lidé by se tak o této významné osobnosti dozvěděly i více než jen to, že Kašpar doletěl z Pardubic do Prahy.
Inspirovala jste se návrhy podobných památníků?
V rámci diplomové práce jsem si udělala rešerši. Podobná řešení se vyskytují všude po světe. Například v Córdobě, nebo třeba typografický chodník v anglickém Blackpoolu. Na místech, kde jsou, patří mezi populární turistické cíle, které zvýšily atraktivitu města. V minulosti jsem také již jeden podobný projekt uskutečnila. V Chebu jsem spolupracovala se skupinou A69 Architekti na rekonstrukci pěší zóny, za kterou získali ocenění Grand Prix Architektů. V současné době pracuji na litoměřickém památníku, tentokrát věnovanému Karlu Hynku Máchovi.
Jakou věštíte návrhu budoucnost?
Já osobně ranvej ještě za mrtvou nepovažuji. Věřím, že kdyby se mi v budoucnosti povedlo svoje vizualizace politikům alespoň představit, šance by se zvýšily. Vše je by se samozřejmě muselo stihnout do konce oprav třídy Míru.
