Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přemysl Kokeš chladí dům dešťovkou a naklání fasády

  12:04aktualizováno  12:04
Architekt Přemysl Kokeš dokáže postavit rodinný dům či přeměnit průmyslovou stavbu tak, že za to sklízí uznání porotců architektonických soutěží. V současné době mění tvář hlavně Lanškrouna. Ale nejen jeho.

Přemysl Kokeš, architekt, jehož stavby jsou nepřehlédnutelné. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Nedávno se stavba technologického centra firmy Soma v Lanškrouně od architekta Přemysla Kokeše dostala mezi finalisty soutěže Stavba roku 2013 a také obdržel Cenu Rudolfa Eitelbergera za velmi zdařilou stavbu kovárny v Mohelnici.

"Nejde o ceny, odborná veřejnost hodnotí to, co s kolegy v ateliéru vytváříme, jako kvalitní, tedy nejen dobře navržené, ale i dobře postavené. Což je vždycky velmi potěšující," říká Přemysl Kokeš.

Fotogalerie

Co je na stavbě technologického centra tak výjimečné?
Například jsou to technologie, ve kterých experimentujeme, třeba nakloněním fasády do šikmého úhlu. V letních měsících ochlazuje povrch budovy atypickým způsobem, odparem dešťové vody zachytávané v podzemí. Pak také enviromentální přístup ke stavbě, využili jsme původní skelet mrazíren. Pak stavba získala i estetický esprit a má kvalitu moderní současné světové architektury. Dalším aspektem je použití nových technologických komponent, jako jsou nerezové plechy použité na plášti budovy, v Čechách zatím použity nebyly.

Nedávno jste při Dnu architektury prováděl zájemce lanškrounskými zámeckými zahradami. Co se v nich nejvíc změní?
Dvacítku účastníků jsem seznámil s tím, co tam bude nového, například nový amfiteátr, nové chodníky a osvětlení. Ale zároveň jsem je vtáhnul do vlastního procesu tvorby. Diskuse je vždycky fajn, mám rád chvíle, kdy nápady rodí další nápady.

Co máte nyní před sebou?
V Lanškrouně připravuji několik drobných záležitostí, které mě někdy baví víc, protože není malé architektury. Třeba jsem vymýšlel, jak dostat výtah do budovy Kulturního centra, což bylo velmi složité a jsem rád, že jsme na to přišli. Anebo se bude rozšiřovat zázemí lanškrounského zimního stadionu. Mám také projekty v Praze, v Mladé Boleslavi chystá moje kancelář rodinný dům v avantgardním pojetí, jiný velice zajímavý rodinný domek vzniká ve Sloupnici na Litomyšlsku.

Které ze staveb poslední doby vás na území Pardubického kraje zaujaly?
Jsou to například stavby rodinných domků Patrika Zamazala. Anebo cokoli, se děje v Litomyšli, ta má punc kvality.

V jakém stavu je podle vás česká architektura?
Její pozice se neustále vylepšuje, i když se krize podepisuje na investicích do stavebnictví. Mám pocit, že lidé víc vyhledávají kvalitu. Architektura odráží současnou dobu a vždycky tomu tak bylo, takže na počátku 21. století je to taková směska.

Přemysl Kokeš

Zakladatel architektonické kanceláře Kokes Partners. Autor řady moderních rodinných, administrativních, sociálních, průmyslových staveb na Lanškrounsku i jinde, avantgardních a tedy někdy i kontroverzních. Za některé získal prestižní ocenění. Například Cenu klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí obdržel jeho kancelářský dům na lanškrounském hlavním náměstí, cenu ředitele Státního fondu životního prostředí ČR za energetickou úspornost získal dům v Heřmanově Městci, který se stal i Stavbou roku 2008 Pardubického kraje. Již několikrát postoupily jeho práce mezi užší výběr celostátní soutěže Stavba roku, letos například jeho originální budova Technologického centra firmy Soma v Lanškrouně. Je také spolumajitelem Nového zámku v Rudolticích u Lanškrouna, který převzal zcela zdevastovaný a dokázal ho uvést do provozuschopného stavu. Přemysl Kokeš je také autorem mnoha designérských prací, podílel se i na tvorbě nových modelů hodinářské firmy Elton. Je ženatý, má dvě děti.

Co ji brání v tom, aby mohla být nápaditější?
Legislativa. Veřejné prostředky se bohužel neustále točí kolem jediného kritéria pro architekta nebo projektanta, a tím je cena projektové dokumentace. Přitom platí, že čím víc času věnujete přípravě projektu, tím musí být logicky dražší. Nízká cena za projektovou dokumentaci se někde musí projevit. Přitom podrobná a pečlivě zpracovaná dokumentace ušetří miliony na realizaci stavby. A vůbec už nehovořím o tom, že si takto nemůže investor vybrat kvalitního architekta, který bude přicházet s koncepčním řešením, ale vybere si vždycky někoho, kdo projekt spíchne horkou jehlou. Existuje i forma architektonických soutěží, které však povinná účast komory architektů zdražuje.

Jak z toho ven?
Hlavní roli v soutěžích má hrát podoba architektonického návrhu a celková cena stavby. Když chce například obec školu za 90 milionů, stavební firma se spojí s architektem a společně předloží návrh, jak škola bude vypadat při zachování celkové ceny. Potom investor podle této studie vybere tu nejhezčí stavbu. Není potřeba pořádat soutěže na stavbu tak, aby nestála 90 milionů, ale 80 milionů korun, ovšem na vícepracích pak zdraží o dalších 20 milionů.

Už jste se vypořádal s částečně negativní odezvou na relaxační zónu Kociánka v Ústí nad Orlicí?
Mám spoustu pozitivních reakcí, ale jsou i negativní. Už jsem je nějak rozdýchal, nicméně si myslím, že kdyby byla Kociánka s výjimkou amfiteátru skutečně naplněna zelení, jak bylo v původním konceptu zamýšleno, tak by byla veřejností i lépe přijímána. Ve velkých květináčích rozmístěných po náměstí měla být botanická zahrada, v každém kruhu jiná rostlina. Musela by být vůle pokračovat v tom, co bylo započato. Někdy mi přijde, že pro někoho platí čím hůř, tím líp.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.