Violoncellista, pedagog na Konzervatoři Pardubice, umělecký vedoucí komorního souboru Barocco sempre giovane, pořadatel abonentních cyklů koncertů na zámku i v Sukově síni Domu hudby, umělecký ředitel i dramaturg Pardubického hudebního jara. Tím vším je, mimo jiné, Josef Krečmer z Pardubic. V budoucích týdnech a měsících bude hlavně manažerem, zajišťujícím bezproblémový průběh festivalu Pardubické hudební jaro 2017.
„Vedle tohoto festivalu pořádáme se souborem Barocco sempre giovane koncerty v tuzemsku i v zahraničí a pravidelné abonentní koncerty v Rytířském sálu pardubického zámku, zveme si významné umělce z celého světa. V Pardubicích se setkáváme s vnímavým a vzdělaným publikem, které nám mohou leckde závidět. Pro nás je to výzva, nemůžeme si dovolit nabízet něco průměrného,“ říká Josef Krečmer.
V jaké kondici je festival dnes?
Velmi dobré. Naše společnost převzala festival v roce 2013 a od té doby se velmi rozrostl. Nabízí hudbu všech slohových období, žánrově je zaměřen především na klasickou hudbu. Přibližně dvacet koncertů probíhá každoročně od začátku března do poloviny května v koncertních sálech a památkových objektech města Pardubic a dalších měst regionu. Festival představuje významné tuzemské i zahraniční umělce, komorní soubory, symfonické orchestry, operní a baletní soubory.
Čím jste ho nejvíc v posledních letech proměnili?
Festival má dnes mezinárodní formát, je členem Asociace hudebních festivalů České republiky i Evropské festivalové asociace. Působíme nejen v Pardubicích, ale i v širším regionu. Jsem totiž přesvědčen o tom, že pokud jsou Pardubice krajským městem, tak mají vysílat kulturu do okolí.
Jaká byla loňská návštěvnost festivalu?
Necelých sedm tisíc návštěvníků - to není na klasickou muziku málo. A myslím si, že letos bude ještě vyšší, předprodej vypadá nadějně. Jen škoda, že nemáme v Pardubicích větší sál. Sukova síň je jen pro necelých 500 lidí, divadlo rovněž.
Kolik koncertů letos pořádáte?
Letos je to jedenáct koncertů v Pardubicích a třináct v dalších městech -jsou to Chrudim, Hlinsko, Kameničky, Heřmanův Městec, Přelouč, Sezemice, Luže, Vysoké Mýto a Kolín. Festival pořádáme s podporou ministerstva kultury, kraje, města, podporuje nás i celá řada firem a institucí. Díky tomu se nám daří festival finančně zajistit a můžeme si dovolit zvát umělce formátu jako Dagmar Pecková, Eva Urbanová či Symfonický orchestr Českého rozhlasu.
Koho dalšího považujete za hvězdy festivalu?
Mezi osvědčenými a zavedenými jmény bych vedle již jmenovaných uvedl houslistu Václava Hudečka, varhaníka Aleše Bártu, Laco Decziho a jeho Celula New York, slavnou slovenskou kapelu Ciganski diabli, s nimiž bude účinkovat klavírista světového formátu Paul Gulda, vynikajícího mladého houslistu Jana Mráčka a další. Na zimním stadionu v Chrudimi půjdeme spolu s Filharmonií Hradec Králové v programu Queen symphonic po stopách Freddie Mercuryho a britského rocku sedmdesátých a osmdesátých let.
Kteří z účinkujících mají bližší vztah k Pardubicku?
Samozřejmě Komorní filharmonie Pardubice, rezidenčním souborem festivalu je komorní soubor Barocco sempre giovane. Z Pardubic pochází vynikající varhaník Aleš Bárta, na Konzervatoři Pardubice studoval rodák z Dobrušky Pavel Svoboda i převážná část členů souboru Barocco sempre giovane. Tito umělci neúčinkují na festivalu proto, že jsou odsud, ale proto, že jsou výborní. K regionu má vztah i koncert s názvem „Rod Stammiců a Pardubice“, kde bude účinkovat též VUS Pardubice. Letos si připomínáme 300 let od narození Jana Václava Stamice, jehož rod přišel do Pardubic ze slovinského Mariboru a teprve později byl spojován s Havlíčkovým Brodem a německým Manheimem. Stamicové zásadně ovlivnili evropskou muziku, z partitur J. V. Stamice se učil dokonce i Mozart.
V čem jste jiní než další blízké větší festivaly klasické hudby v Pardubickém kraji?
Nemáme potřebu se srovnávat, chceme mít vlastní tvář a vlastní dramaturgii. Festivaly v Litomyšli i ve Skutči považuji za velmi přínosné, každý ze tří festivalů v Pardubickém kraji má své opodstatnění.
Pardubice jsou univerzitní město a velký posluchačský potenciál mají v tisícovkách studentů. Co vy na to jako dramaturg?
Toto spojení mně už několik let vrtá hlavou, trefil jste hřebík na hlavičku, určitě bych chtěl s univerzitou v budoucnu více spolupracovat a v příštích letech pořádat festivalové koncerty i v univerzitní aule.
Na co se v letošním programu osobně nejvíc těšíte?
Na všechno. Ale kdybych měl něco vypíchnout, byl by to nedělní Slavnostní zahajovací koncert s fenomenálním mladým houslistou Janem Mráčkem, vítězem Kreislerovy soutěže ve Vídni a laureátem Pražského jara, a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu s dirigentem Ondrejem Lenárdem. Na programu bude Čajkovského houslový koncert a Dvořákova „Novosvětská“. Těším se také na nizozemský soubor Collegium Musicum Den Haag v Rytířském sálu pardubického zámku, na Rossiniho Lazebníka sevillského v Chrudimi a Verdiho La traviatu v divadle v Pardubicích. Rovněž na balet Spartakus, Laco Decziho nebo Scholu Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem v pardubickém kostele svatého Bartoloměje.
