Už při svém nástupu do funkce děkanky Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Romana Provazníková kompletně změnila tým proděkanů. Z původních nezůstal ve funkci ani jeden.
„Potřebovala jsem k sobě do týmu někoho, s kým si lidsky rozumím a kdo má s podobnými funkcemi zkušenosti a bude schopen čelit nesnázím. V platnost totiž vstupuje nový vysokoškolský zákon a nikdo doposud přesně neví, jaké dopady vlastně bude mít,“ říká Provazníková.
Proč jste se vůbec rozhodla na pozici děkanky kandidovat?
Byla jsem členkou předchozího vedení, působila jsem jako proděkanka pro vnitřní záležitosti. Takže jsem přibližnou představu o fungování fakulty měla. Na fakultě jsem od roku 1992, tedy téměř od jejího založení. Můj profesní život je s ní hodně spojen. Přispěly k tomu i další věci - dítě mám odrostlé, rodinný život je etablovaný, takže mám prostor i z hlediska volného času. Když mě oslovili kolegové, abych kandidovala, po zvážení jsem se pro to rozhodla. Záleží mi na tom, aby fakulta dobře fungovala.
Taková funkce musí zabírat hodně času...
To ano. Ale souvisí to i s tím, že máme poměrně nešťastné střídání děkanů – koná se totiž v době, kdy se mění kalendářní rok. U nás se ke konci roku váže hodně věcí – odevzdávají se zprávy z grantů a vyúčtovávají se, vyplňujeme publikační aktivity do databází a podobně. Staré vedení přirozeně nechává věci doběhnout, nové vedení nastoupí a naopak musí nastartovat spoustu dalších věcí. Takže teď je to náročné.
Věnujete se ještě výuce?
Ano. Nebudu si ji nechávat v takovém rozsahu jako dřív, ale částečně určitě. Kontakt se studenty považuji za důležitý. Ani z profesního hlediska si nemohu dovolit zanechat výuky. Jsme hodnoceni i podle vědeckých článků a výstupů. Nelze si dovolit na čtyři roky všeho zanechat a pak naskočit zpátky. Jsem si ale vědoma toho, že nebudu mít tolik času, abych se mohla více věnovat vědě.
Co chcete přinést nového?
Chtěla bych zkvalitňovat obory, nechci pouze zvyšovat jejich počet. Demografie je ostatně neúprosná a studentů je méně. Jednáme s institucemi z praxe, které by s námi rády připravily profesně orientovaný bakalářský studijní obor. Druhou věcí je, že naše fakulta má z Univerzity Pardubice největší počet zahraničních studentů, za což si minulé vedení zaslouží pochvalu. Chtěla bych to dále podporovat a rozvíjet.
Fakultě se ale dlouhodobě nedaří přilákat studenty z tradičních evropských zemí, především z Velké Británie. Máte nějaký nápad, jak pro ně fakultu zatraktivnit?
Jezdí sem na krátké pobyty studenti z univerzity v Lancashire. A co se týče zatraktivnění - bohužel nejsme tak atraktivní jako Praha. Ta v zahraničí táhne, Pardubice nikdo nezná. Přestože jsou u nás nižší životní náklady a do Prahy je výborné vlakové spojení. Dostanete se tam za hodinu.
Za vysoké počty zahraničních studentů jste předchozí vedení pochválila. Jakých chyb se naopak podle vás dopustilo?
Z hlediska akreditací potřebujeme, abychom měli kvalifikační růst pracovníků. Musíme vychovávat docenty a profesory, kteří mohou nejen garantovat studijní obory, ale také zaručí kvalitní výuku. Tomu se v minulosti nevěnovala příliš velká pozornost a za posledních osm let se habilitovali jen dva noví docenti.
Dotkly jsme se také tématu praxe. Obecně je poměrně velký problém s tím, že studenti vyjdou ze školy, nemají praxi a pak se mnohdy nemohou uchytit na trhu práce. Jak to v tomto ohledu vypadá v současné době na vaší fakultě?
V bakalářských studijních oborech máme ve druhém ročníku povinnou čtrnáctidenní praxi, ale je to málo. Postupně chceme dát studentům, kteří už při studiu někde pracují, možnost, aby za tuto formu praxe získávali kredity. Ovšem pokud je to práce příbuzná jejich studijnímu oboru. Nelze uznat praxi, pokud budou pracovat jako pokladní. Případně bychom mohli povinnou praxi rozšířit na delší čas.
Romana ProvazníkováDěkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se narodila 21. června 1964. Vystudovala Fakultu národohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze a na pardubické univerzitě působí od roku 1992. V současné době se věnuje analýze finančních vztahů mezi jednotlivými články veřejné správy. Mezi její záliby patří lyžování, jízda na kole, kultura, cestování a četba. Je rozvedená a má osmadvacetiletého syna. |
Kde má fakulta ještě další rezervy?
Hlavně v oblasti nových médií. Studenti s nimi hodně pracují, čemuž se musíme přizpůsobit. Máme facebookovou stránku a od nového roku mám založený profesní účet na Facebooku jako děkanka. Snažíme se studentům přiblížit svou práci, studenti vidí, že je nejen učíme, ale píšeme i články, jezdíme na konference, máme schůze a porady.
Tohle si moc neuvědomují. Na nová média musíme dávat velký důraz. Některé fakulty například mají přihlášky ke studiu ve formě aplikace do mobilu, to zatím nemáme. Musíme být trochu progresivnější, aby dobře fungovala komunikace se studenty.
Jste v pořadí druhá žena ve vedení fakulty. V čem podle vás může být ženský prvek pro tuto pozici vhodnější?
Ženy mají větší empatii a sociální inteligenci při komunikaci. Dokážou lépe stmelovat kolektiv. Myslím si, že ženy ve středním věku jsou k organizaci, kde pracují, loajálnější, a váží si svého postavení. Ptala jste se, co bych vytkla minulému vedení. Bývalá paní děkanka je také žena, myslím si však, že v jejím druhém funkčním období nebyla komunikace uvnitř fakulty úplně ideální, a to bych ráda zlepšila.
