Jedním z řady lidí v potížích je dvaatřicetiletý Milan. Ještě před deseti lety vedl celkem běžný život. Dokončil střední školu, hrál závodně tenis. Pak ale přišel okamžik, který mu obrátil život naruby. To když do hracího automatu vhodil první dvacetikorunu.
„Šli jsme s kamarády na pivo. Z hecu jsme to zkusili. A já do toho spadl. Během jednoho dne jsem prohrál klidně celou výplatu. Půjčoval jsem si od rodičů, od známých, z banky. Dluhy jsem nevracel. Všechny peníze zas skončily v automatu,“ vypráví Milan, který, aby se vyhnul odpovědnosti, jednoho dne prostě utekl z domova. Skončil v azylovém domě v Chebu.
Osmnáctiletou Lucii srazilo na kolena, když ji opustil partner. Byla právě ve třetím měsíci těhotenství a neměla kam jít. Zůstala na všechno sama, rodiče se nedokázali smířit s tím, že zahodila studia a čeká dítě. Nakonec bydlí u známých na ubytovně. Společně s dcerou má k dispozici jednu postel a skříňku.
„Chodím po večerech uklízet, malou mi hlídá kamarádka. Ale těch pár kaček, které dostanu od majitele na ruku, mě nevytrhne,“ povzdechla si Lucie, která žije ze sociálních dávek. Co bude dál, neví.
Dva příběhy, dva osudy. Podobných lidí, kteří žijí na okraji společnosti, v kraji přibývá. Pro města to začíná být neřešitelný problém. Podle analýzy, kterou pro ministerstvo práce zpracovala společnost GAC, rostl počet sociálně vyloučených lokalit v kraji nejrychleji v republice. Zatímco v roce 2009 zde bylo takových míst 18, nyní je jich 61.
„Sociálně vyloučenou lokalitu jsme definovali jako prostor s vysokou koncentrací lidí, pobírajících sociální dávky,“ vysvětlil autor analytické zprávy sociolog Karel Čada.
O jaká konkrétní místa v kraji jde, nechtěl prozradit.
„Po dohodě s ministerstvem jsme se rozhodli, že přesné lokace zveřejníme později,“ dodal Čada. Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Šetření však ukázalo, že ke dnu padá stále víc příslušníků majoritní společnosti. Varující je i nárůst počtu seniorů, kteří se stále častěji ocitají na hranici chudoby.
Do vyloučených lokalit putují miliony korun
„Problematiku sociálně vyloučených lokalit nelze redukovat jen na sociální oblast. Jde i o zaměstnanost, zdravotnictví, školství a vzdělávání,“ konstatovala mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková. Kraj nechal zpracovat vlastní analýzu sociálně vyloučených lokalit.
„Tento dokument identifikoval k lednu 2013 v našem kraji ne 18, ale 31 těchto lokalit. Kromě toho obsahuje rovněž návody na řešení problematiky. O jeho existenci byli informováni všichni starostové,“ doplnila.
Předcházející analýza ukázala, že sociálně vyloučení žijí převážně na Sokolovsku. Samotné město Sokolov eviduje dvě problémová místa. Mluvčí tamního úřadu Dagmar Mašková uvedla, že nezaměstnanost se v těchto místech pohybuje okolo 90 procent. Město se pokouší zlepšit situaci ve vyloučených lokalitách například tím, že má několik asistentů prevence kriminality a romského strážníka.
Další sociálně vyloučení žijí na Žluticku, Tepelsku, Jáchymovsku a na Chebsku. Chebská radnice dává na zajištění sociálních služeb a dalších aktivit v oblasti sociální péče z městského rozpočtu každoročně přibližně 15 milionů korun.
